Andromeda - Definitive Collection (2000)

Koncem 60. let vzniklo množství výjimečných kapel, které nám zanechaly pouhé jedno jediné album, jehož kvalita, v tom nepřeberném množství nových nahrávek, nebyla řádně doceněna. A když byla, tak jenom úzkou vrstvou znalců a kritiků, široká vrstva posluchačů ho ani nezaznamenala.
Mezi ně patří i toto 2CD, které nám ukazuje průřez tvorbou mimořádného autora a kytaristy Johna Du Canna ve formaci Andromeda.

Na CD1 je prvních osm skladeb z jediné stejnojmenné LP desky Andromeda, kterou kapela natočila v roce 1969.
Již její hardrockový úvod ve skladbě Too Old je mimořádný, když k baskytaře se přidává kytara (střídavě z levé a pravé strany), a po zpívané střední části vše vrcholí rychlým hardrockovým závěrem.
Další skladba The Day Of The Change zní melancholicky, zasněně, opět musím obdivovat Du Cannovu kytarovou hru, celá skladba má atmosféru.
Skladba Now The Sun Shines řadím k průměrným. Zajímavá je hlavně tím, že v jejím průběhu jsou slyšet smyčce (že by chello?).
Další kousek Turns To Dust je rozdělen do tří částí tak zajímavých, že by to jiné kapele stačilo na dalších několik písní.
Podobně je stavěna následná perla a jeden z vrcholů desky - skladba Return To Sanity. Po delším gradujícím úvodu (dominují hlavně bicí) se postupně přidává baskytara, v klidnější střední části zní krásné kytarové sólo se zpěvem Du Canna. Skladba má neskutečnou atmosféru, obdivuji její dynamiku, klidná pasáž vystřídá rychlou a naopak, vedle toho vynikající kytarové sólo hrané tak, až běhá mráz po zádech.
Průměrná skladba alba The Reason opět zaujme zpěvem a zajímavým kytarovým sólem.
Následuje vrchol desky. Překrásná balada I Can Stop The Song, která má snad jedinou chybu. A to tu, že trvá pouhé dvě minuty. Slyším procítění zpěv a kytaru, v dáli sbory zní tak, že by jednomu ve slabší chvíli i slzy do očích vehnaly. Překrásná věc!
Album končí skladbou When To Stop, která se opět skládá ze tří částí a střídajících se rychlých a pomalých pasáží. Sborový zpěv doplňují melodická kytara, lehká basa, do toho gradující kytara, kterou vystřídá latinskoamerická vsuvka, až člověk lituje, že to nemůže poslouchat někde daleko u moře ... Kvalitní to závěr podařeného alba.

A co ostatní výběr? Na závěr CD1 jsou zařazeny jejich nejstarší demo nahrávky z počátků kapely. Na druhém CD jsou uvedeny vedle prvních nahrávek z roku 1967 i ta poslední před rozpadem v roce 1970. Vedle toho si můžeme poslechnout, jak kapela zněla ve studiu BBC a na koncertech. Většina skladeb ale má pouze dokumentační hodnotu, žádnou velkou technickou kvalitu záznamu zde hledat nemůžeme.
Skladby Ode To The Sea a Lonely Streets z CD2 byly natočeny v průběhu jejich jediné desky, na kterou ale nebyly zařazeny vzhledem k celkové délce alba.
A jak kvalitní byla např. skladba Lonely Streets si můžeme udělat už jenom podle toho, že po odchodu autora k Atomic Rooster byla pod názvem Seven Lonely Streets zařazena na jejich druhé album Death Walks Behind You! V ní ale již dominovaly skvělé varhany Vincenta Crana. To je ale již úplně jiný příběh ...

Velice těžko se toto 2CD posuzuje hvězdičkami. Pokud bych měl hodnotit pouze základní LP desku, tak s přihlédnutím k roku vzniku, pocitu, že jsem ho poprvé mohl slyšet až 40 let od nahrání, zaokrouhluji nahoru na pět hvězd.
reagovat