Joplin, Janis - I Got Dem Ol' Kozmic Blues Again Mama! (1969)

Koncem roku 1968 zpěvačka Janis Joplin opustila skupinu Big Brother and the Holding Company a vydala se vlastní cestou. Neodešla sama. Spolu s ní odešel i kytarista a druhý výrazný hlas Big Brother Sam Andrew. Vzniká doprovodná skupina Kozmic Blues Band, v níž účinkuje i výrazná dechová sekce. Potud by všechno bylo určitě v pořádku. Co však ale v pořádku nebylo, to byla narůstající zpěvaččina závislost na alkoholu a omamných látkách, jež se začala negativně podepisovat na některých koncertních vystoupeních. O tom svědčí i nepodařené vystoupení na Woodstocku v srpnu 1969. O pár týdnů později, v září, vychází album I Got Dem Ol' Kozmic Blues Again Mama!, které mělo být důstojným zahájením zpěvaččiny sólové kariéry.

Jaká je deska, na níž se Janis Joplin konečně představuje sama za sebe? Mám dojem, že energie a syrovost z desky Cheap Thrills jakoby se někam vytratila a výsledný sound spíš připomíná pokus přiblížit se posluchačsky masovějšímu publiku. Především místy až soulové vyznění může vyznívat jako snaha konkurovat produkci vydavatelství Motown. Jindy důraz kladený na dechové nástroje připomíná Blood, Sweat and Tears. Na druhou stranu právě dechy mnohdy ubírají na možné živočišnosti předloženého materiálu, což je patrné zvláště u skladby As Good As You've Been To This World začínající dlouhým a poměrně nudným dechařským intrem. Asi největším hitem celého alba je skladba Try (Just A Little Bit Harder), která ve mně právě vzbuzuje ten pocit, že Janis toužila po uznání i u publika do té doby netušícího, že nějaká hippies scéna vůbec existuje. Samotnou kapitolou je předělávka Bee Gees, píseň To Love Somebody, která je snad ještě sladší než originál a pro mě jasné potvrzení zpěvaččina směřování do komerčnějších vod. Na druhou stranu musím zmínit, že skladby vyrůstající z bluesového základu jako Maybe, One Good Man a Little Girl Blue působí ve výsledku mnohem přesvědčivěji než ostatní písně. Ale je mi jasné, že zpívat ty písně někdo jiný, asi by jejich vyznění bylo diametrálně odlišné.

Ve výsledku se jedná o klidnější desku s několika vynikajícími místy a dosti odlišným zvukem od předchozích nahrávek. Co materiál povyšuje nad průměr, je hlas Janis Joplin. I když musela bojovat se svými démony, kteří ji postupně ničili, pořád dokazovala, že je pěvecky výjimečná.

reagovat

Jardo @ 06.02.2016 14:13:42
Skvelý album. Little girl blue patrí medzi moje naj piesne všeobecne.

Jak mohlo být tohle album v době svého vzniku považované za slabší? Pokud bych měla použít ekonomický příměr, tak je to asi taková stagnace jako u japonského hospodářství-tj. stále na takové úrovni, která je pro většinu světa záviděníhodná a v podstatě nedosažitelná. I got.....obsahuje 2 nejkrásnější písničky J.Joplin Little girl blue a Kozmic blues, a zbytek je také poslouchatelný bez problémů, snad jen As good as you´ve been to this world je slabší-moc dlouhá...
reagovat

Mirek Kostlivý @ 20.12.2011 15:12:41
Janis Joplin slabší nebyla, za to doprovodná kapela ano! Big Brother and the Holding Company byly pro mě naprosto rovnocennými partnery ke skvělé zpěvačce, zatímco tady to byl přeci jenom odvar k tomu tvrdému a údernému soundu původní skupiny.

Mohyla @ 20.12.2011 18:27:33
Veronika, Joplinku mám rád aj ja. Hudobne to vidím ako Mirek. Album vlastním a rád si ho pustím. Píš recenzie ďalej, nenechaj sa odradiť,"zlí ujovia" sa polepšia, ale až keď budú veľkí. :-) Do toho!

šugar @ 10.05.2012 17:10:56
to čo si napísala je absolútne skvele a profi!!!!