Beardfish - Mammoth (2011)
1. The Platform
2. And The Stone Said: If I Could Speak
3. Tightrope
4. Green Waves
5. Outside / Inside
6. Akakabotu
7. Without Saying Anything" (feat. Ventriloquist)
Obsazení:
Rikard Sjöblom - Vocals, Keyboards
David Zackrisson - Guitars
Robert Hansen - Bass
Magnus Östgren - Drums
S deskou Mammoth to mám u Beardfish o kapánek složitější, od počátku cítím jakousi bytelnější nepřístupnost a trošku přitvrzelý metalový hudební svět mi u této kapely až tak nechutná, jako zcela svobodně dýchající minulé počiny. Vím ale, že v komunikaci s těmito švédy musí být mysl vyčištěna a připravena na cokoli, opět si zde posluchač bádající, najde svoje tipy a obíbence, jsou ale více skryty pod né zrovna přístupnou slupkou.
S první půlí alba svádím větší boj, nejprve píseň The Platform -z kraje prostoupena barvitou instrumentací, ovšem krkolomná briskná melodie útočící v druhém plánu dokáže zaujmnout až s početnější mozkovou nálévárnou, vokál postupně hrubne a člověk se trochu ztrácí.
To druhá And The Stone Said: If I Could Speak- jde více v kolejišti projetém předchozí tvorbou kapely, klasická svůdná kompozice s množstvím změn, zvratů a jímavého nástrojového odstínění. Její délka značí že zde se budou pořádat solidní posluchačské hody, musím přiznat že krimsonovský saxofon za poslech rozhodně stojí, zvláštní futuristicko klávesová plocha taktéž, ale když se žačíná tvrdit a zpěvák než spívá, spíše řve, příliš porozumnění zde nenacházím. To perlivě humorná Tightrope- patří k dobrému tónu kapely, kolekci správně oživuje a prosvětluje, myslím že pravého fandu originálního progu prostě bavit musí. Green Waves- nepostrádá pár světlých momentů, ale jinak je příliš těžkotonážní a pochmurně drsná.
Ovšem do finále vstupují Beardfish pro jednou opět ve velkém stylu, nejprve je to krátká klavírní impresionistická miniaturka Outside / Inside, po ní přichází malebný instrumentální kusanec s parádnicky zdobnou saxofonovou melodií Akakabotu a vše zakončí progresivní atmosférický klenot Without Saying Anything.
Až na pár okamžiků, si i u této živočišné kolekce milovník neotřelého progu přijde pro jednou zase na své, možná už to není tak max origoš, jako před nějakým rokem, ale pořád hodně dobrý. Na druhou stranu se klukům hlad po oběvování nového (jež sice každému nemusí sednout na 100%) upřít nedá. Pro tentokrát trochu jiný a drsnější Beardfish, pro tentokrát za 4.
reagovat
dan @ 21.01.2017 11:28:41
Zkouším naprosto neznámou kapelu Beardfish, našel jsem si tohle album a zní to jako průsečík seventies, Pain of Slavation a jazzu. Zvláštní
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x