Nirvana - In Utero (1993)

01.08.2016 EasyRocker | #

Musím říci, že tvorba Nirvany je pro mě dodnes kultovní záležitostí, protože Kurt Cobain svou tvorbou počátkem devadesátek radikálně přepsal hudební pravidla a nasměroval spolu s dalším "souvěrci" kormidlo zpět k více rockové produkci. Za něj hovoří ne médii vytvořené stupidity či nešťastná smrt, ale především skvělá muzika, pod kterou byl podepsán.

Drsné kytarové vazbení a velebná melodie a je tu už známá Serve the Servants se znuděným a ospalým Kurtem. Ano, vše je tu jakoby uměřené, jen snad drtivé Grohlovy palby v pozadí nám připomenou, na čí to půdě že jsme, a abychom si dali bacha. Tady je ten verš o rozvodu rodičů, který už Kurta nudil. Ovšem pozor - přichází drtící kytarové salvy skoro až metalového ražení a drsná palba Scentless Apprentice. Drsný, těžkotonážní model nirvanovského hřmění s děsivě deklamujícím a ječícím Kurtem, totálně úchylným textem, kterých je ale na albu většina a jsou víceméně načichlé medicínou. Kytarové návaly, vazby a sípání jsou neskutečné, stejně jako Grohlova odbržděná mlátička. Je někdo, kdo nezná velebné akordy balady Heart-Shaped Box (podle Kurtovy oblíbené bonboniéry), střídající se s parádně rozervaným refrénem a legendárním textem, který snad mířil na jeho partnerku Courtney Love. Jinak k tomuto hitu z největších asi není potřeba nic dopisovat. Totéž vlastně můžu napsat o Rape Me - trochu "jiná" verze motivu ze Smells Like Teen Spirit a krásně velebná melodie refrénu. Kurt tu demonstruje veškerou rozervanost a smutek, jeho zdrcující řev ve finále už vstoupil do kánonu rocku. Chtěl-li někdo další hit, dostalo se mu ho. Frances Farmer Will Have Her Revenge on Seattle (s odkazem na čerstvě narozenou dceru) je další typickou genialitou z Kurtovy dílny - krásně stavěné melodie v riffu, silový hlas, v refrénu až řvoucí, a v pozadí nezničitelná práce rytmiky - duo Novoselic/Grohl bylo v tomto ohledu nedoceněno, a přitom absolutně první liga. Dumb je prostá, smutná, akustická skladba s odkazem na Beatles, které Kurt velmi obdivoval jako skladatele. Motto asi jsem hloupý - možná jsem jen šťastný je výstižné. Krásně pracuje basa a hostující cello Kery Schaley. Very Ape je krátká, drsně kvílející úderná skladba v duchu dalších Kurtových favoritů, alternativců Pixies. Kytara válcuje vše. Milk It je děsivou apokalypsou, start v podobě bicí salvy, pak se děsivé, temné strunné návaly střídají s disharmonickými tóny kytar a Kurtovým deklamováním, jekotem i děsivým řevem. Šílená věc pro šílené rozpoložení. Úplně opačnou, velebnou a klidnou věcí je Pennyroyal Tea s akustickým entrée, s úžasně klenutou melodií, rytmika se drží v pozadí a i Kurt je spíše odevzdaný a apatický, než drsný a útočný. Radio Friendly Unit Shifter je další silně alternativní záležitostí - neurotické vazby puštěné naplno do prostoru, rychlé Grohlovy bicí a drsně riffující kytara, která se propojuje s nepravděpodobně znějícími disharmoniemi a výpady všeho druhu. Čistě experimentální věc včetně zpěvu, který je spíše temnou nervní deklamací. Klasické Nirvany jsou tu jen útržky. Také tourette´s má podobný charakter, ale je krátká, úderná a vše drtící, hrdelní teror je šílený. A to ji hráli klíďo píďo i na koncertech... Hladivý, něžný závěr - All Apologies, kde Kurt bere všechnu vinu na sebe. Krásná čistá melodie opět s krásně hostujícím cellem. Závěr v podobném duchu jako Something in the Way na předchůdci, i když přece jen ve svižnějším duchu. Bonusovka Gallons of Rubbing Alcohol Flow Through the Strip je dalším děsivým alternativním spalujícím děsem, mučící vaše sluchová ústrojí přes sedm minut. Undergroundová, drsná tvář Nirvany.

Desky Nevermind i In Utero jsou pro mě jednoznačně pětihvězdičkovou záležitostí. I já se stále zejména nad drážkami této desky podivuju, že tímhle způsobem hrála vlastně nejprodávanější kapela té doby. A zatímco Nevermind bylo zvukově mírnější, tady se to podařilo jen zčásti, někde pak vůbec. Pět za zhudebněnou apokalypsu.
reagovat

Martin H @ 01.08.2016 08:54:28
Zdravím, EasyRockere. Když vypukla mánie kolem Nirvany a celého stylu grunge, bylo mi 19 let a uznával jsem Hendrixe a Cream. Když mi kamarád zapůjčil Nevermind, tak jsem mu to po jediném poslechu vrátil s tím, že je to s prominutím sračka. Ó, já arogantní a namyšlený blbec. Dnes mé názory vůči Nirvaně již nejsou tak radikální a občas si Nevermind a In Utero s chutí poslechnu. In Utero mám dokonce raději než jeho předchůdce, asi pro tu syrovost. Ale víc než Nirvana mě zaujala skupina Pearl Jam, jejíž první dvě alba jsem měl na kazetě a dost často je poslouchal.
Každopádně díky za připomínku a fajn čtení, hned si Cobaina pustím.

EasyRocker @ 01.08.2016 10:21:44
Martin: Díky, ano Pearl Jam mám taky rád, to je zase taková umírněná rocková verze grunge :-) Každá z těch kapel měla něco unikátního...

horyna @ 01.08.2016 11:04:43
Hoj EasyRocker: když v 91 Nevermind vyšel a já před pár lety (zhruba před revolucí) s hudbou teprve začínal, byla ta kapela najednu všude, dokonce i já jsem se jejím přísunem nechal strhnout a desku (i tu recenzovanou) si koupil a líbila se. Rychle jsem se ale přejedl a jelikož podobně najednou začali hrát skoro všichni začal jsem k nim citít obrovskou zášť, opovržení až nenávist. Všude se psalo, že vlastně grunge pohřbil melodický kapely a opravdu v té době to byla celkem i pravda. Hodně jich přestalo existovat a ty co přežili, radikálně otáčeli kormidlo na Seattle. Jen pár silných jedinců(ze všech stylů) si zachovalo ksicht a nezaprodlo se. Je ale také pravda, že díky hudebnímu zdrsnění vzniklo mnoho klenotů, které by za vlády glam rocku a stylu alá Bon Jovi, či osdesátkové vysychající studnici nikdy nevyšlo. Ten amerikanizovanej hudební slaďák stejně vymíral a pistole a růže, či Mot. Crue by to nejspíš taky neutáhli. Jé jak já je v těch devadesátkách nesnášel, teď se přes to s grácií přenesu, přesto je nemusím. Takový Alice in Chains, první dvoje Stone T. P., ale i některý Pearl J., či Soundgarden-Super... v sobě nesou mnohem víc kvality, než zmiňovaní Cobainovci.

Luboš @ 01.08.2016 11:24:16
Je pravda, že vlnu kapel ze Seattle odstartovali spíše Mudhoney, ale Nirvana tenhle styl zpopularizovala. Grunge byl konečně směr, který stejně jako před třiceti lety Beatles oživil rockovou scénu. Když si v duchu přehraju skladby jako About A Girl, Something In The Way, nebo All Apologize a Black Hole Sun, tak neznám melodičtější rockové skladby. Pearl Jam, Soundgarden se mi taky líbí více, ale Nirvana a zvláště tohle album nebo Unplugged In New York je bomba. Abych nezapomněl EasyRocker díky za pěkné čtení.

EasyRocker @ 01.08.2016 11:53:28
Díky za diskusi, pánové :-) Tak samo, úspěch Nevermind byl neskutečný a nečekal ho nikdo a je jasné, že hlavně sami muzikanti nevěděli tak nějak, co s tím. Kurt chtěl přiměřený úspěch, ale tohle zamávalo s kdekým. To, že díky grunge spousta osmdetákových kapel skončila či změnila styl, je pravda, ale to má každý hudební styl, který je v kurzu, že nabaluje další interprety (hardrock, pak punk, metal totéž). S tou nemelodičností, to je spíš legenda vytvořená některými fanoušky a novináři. Nirvana je z té velké čtveřice nejvíce dotčená punkem a tak i nejsyrovější a nejosekanější, ale že by na albech po Nevermind nebyly melodie? Takových je fakt jen pár skladeb - třeba ty experimenty na In Utero. Jinak ale Pearl Jam, Soundgarden, Alice in Chains, o zmíněných STP nebo vynikajících Screaming Trees ani nemluvě, rozhodně nelze říct, že by chyběly melodie. Byly jen skryté pod někdy zastřeným garážovým zvukem, ale ty kapely čerpaly tak jako tak z LedZep a Black Sabbath a dalších klasiků, takže těžko mohly chybět melodie. Spíš šlo o obnovení důrazu na vážná témata, což bylo v zábavových osmdesátkách až na výjimky tabu.

horyna @ 01.08.2016 12:04:23
Velkej souhlas, v grunge byly melodie, starý, táhlý, zeppelénovsko sabbatovský- viz Soundgarden (úplně alá B.S.)i alice v řetězech má melodií na rozdávání (i po comebacku), všechno to čerpalo ze sedmdesátek a hlavně Nirvána navíc z punku, proto ta změna byla tak kvitovaná, lidem se už sladký melodie slušně přejedly! Nedivím se po takovým dlouhatánským desetiletí :-). Jéé Screaming Trees- na ty jsem úplně zapomenul, výborná hudba i zpěv, ve dvaceti jsem je žral.

EasyRocker @ 01.08.2016 12:19:32
horyna: donutils mě vytáhnout Soundgarden :-) Od Screaming Trees nemám jejich slavné Sweet Oblivion, ale Uncle Anesthesia a poslední Dust a obě miluju dodnes:-)

horyna @ 01.08.2016 12:27:56
Jen tahej Easy, jen tahej :-), osobně mám od nich rád jen Superunknown, to kolem ani moc ne. Sweet Oblivion- je opravdu nej, ale i Uncle Anesthesia- je překrásná. Tak ty si dneska ta granžuješ?? :-)

EasyRocker @ 01.08.2016 12:35:51
horyna: ano, až do večera už to tak vypadá, mám tu Louder than Hell a Badmotorfinger, a další dvě asi pak... všechny jsou výborné, ale úplně nejradši mám Down on the Upside, to byla láska na první poslech na střední :)

horyna @ 01.08.2016 12:43:52
Tak tady jsou mezery, některé jsem ani neslyšel, jak říkám, alenka a S. T. P. byly zase mou láskou a přetrvali do dnešních dnů. Kurnik teda, že se tu budu z někým bavit o Seattle, jsem si fákt nikdy nemyslel, to je jako se vrátit do školy, třeba se ještě někdo přidá, kdo to tu zná, ale nevím ,nevím :-) Já teď jedu Pendragon, Opeth, Wilsona a ty na mě s tímto vším, proč néé :-)

EasyRocker @ 01.08.2016 12:46:01
horyna: ano na střední všechny spolužačky poslochaly Seattle zapáleně, holt 90ky, takže přísun desek byl pořád:) uff, oprava, Louder Than Love, ne than Hell... :-)

Luboš @ 01.08.2016 13:01:36
horyna: Stone Temple Pilot mě nikdy moc nebrali, vyzkoušej Mudhoney, Fluid, nebo Tad.

Luboš @ 01.08.2016 13:03:01
Ještě jsem si vzpomněl, ale to není grunge Big Black, Rapeman a Black Flag.

horyna @ 01.08.2016 13:09:34
Luboš: ahoj, Mudhoney jsem taky poslouchal, né, né, díky moc, ale ta doba už je pryč, žadný news z onoho města :-) , či stylu už by si u mne cestičku neproklestili :-) ta doba je pryč, jsem teď na max ponořen v artu, hard r. a progresu a jsem táák moc spokojen, jak za celou svou hudební kariéru nikdy:-)

fak jsem prošel skoro vším a na starý kolena :-) jsem doputoval k hudbě co pro mne obsahuje nejvíce emocí a jsem sakra spokojenej:-)

přesto díky za vzkaz, ale asi ten stav taky dobře znáš, né?

Luboš @ 01.08.2016 14:02:17
horyna: rozumím a znám moc dobře :-).

john l @ 01.08.2016 14:12:19
jestli se můžu přidat do debaty, tak mě napadá, že bez grunge stylu by nejspíš nevznikly super alba jako:
Falling Into Infinity od D.T.
Dogman od King's x (i když mnohé z kapel vlny grunge je uvádí jako pionýry stylu)
stejnojmené a nej desky Motley Crue a The Cult
Waiting for the Punchline od Extreme
Queensryche by nevydávali ty svoje hrůzy z konce devadesátých
I comeback Europe by nejspíš zněl jináč
z metalu třeba:
Grin od Coroner
Renewall od Kreator
a co teprve desky jako Ozzmozis, nebo Test for Echo... na všech se kousek flaneláčů podepsal

EasyRocker @ 01.08.2016 14:51:27
john l: samozřejmě, vliv na ostřejší rockové vyznění byl ohromný a zasáhl pomalu všechny. Vedle těch co jsi jmenoval si určitě zaslouží zmínku ještě "Monster" od R.E.M. nebo "Counterparts" od Rush, nemluvě o metallicovském duu Load + Reload...

john l @ 01.08.2016 15:27:49
easyrocker: napadlo mě jen pár desek a kapel, rozhodně jich bude velká spousta, Monster určitě a na Counterparts jsem zapomenul. Je tu ale i pár odstrašujících příkladů, třeba Skid Row, Dokken, Def Leppard, Over Kill, nebo Anthrax.

02.03.2014 tykeww | #

Dva roky po vydání hitového alba Nevermind, které vyneslo Nirvanu na samotné výšiny, nahrála skupina své třetí a poslední řadové album. Známou informací je, že se původně mělo jmenovat I Hate Myself And I Want To Die (Nenávidím se a chci zemřít), kvůli pochopitelným výhradám ze strany vydavatelství ho ale Kurt Cobain pojmenoval In Utero - V děloze. Původní název však skvěle vystihuje vše, co se na desce děje. I když je nahrávka o mnoho syrovější než předchozí studiovka, prodávala se výborně. Ostatně jak v jednom článku poznamenal Jindřich Göth, Nirvana by se prodávala výborně, i kdyby vydala hodinu žabího kvákání.

Už od první písně Serve the Servants je jasné, že tady půjde o něco jiného než na Nevermindu nabitém hity prvního stupně. Píseň má pomalejší rozjezd a i přes nejrůznější skřípoty a ruchy (které ostatně doprovázejí celou desku) má celkem příjemnou a smířenou atmosféru.
To následující Scentless Apprentice je dravá a syrová, to už opravdu není nic do hitparády ani do teenagerovského walkmana.
A po ní přichází jedna z nejpůsobivějších písní desky, Heart-Shaped Box. To je naprosto dokonalé ztělesnění deprese a šílenství. Podobné případy nenadcházejí často, ale podle mě píseň ještě umocňuje neobyčejně zdařilý videoklip.
Rape Me je další z hitů. Akordový postup jako by si utahoval z milované a nenáviděné Smells Like Teen Spirit…
Frances Farmer Will Have Her Revenge On Seattle je výborná grungeová záležitost, k té není moc co dodat.
Dumb je báječně smířená, klidná píseň, z které až mrazí.
Very Ape je rychlá agresivní píseň. Není moc dlouhá, což ale není zas tolik na škodu, protože na desce nepatří k tomu nejlepšímu. Refrén má ale hodně děsivou atmosféru, to je zřejmě důvod, proč by mi píseň na albu chyběla.
Milk It pokračuje v poněkud děsivé atmosféře, ale nějak jsem písni (zatím) nedokázal přijít na chuť…
Pennyroyal Tea je pomalá, posmutnělá píseň s naléhavým refrénem. Když jste v depresi, existuje jen málo lepších věcí k poslechu.
Radio Friendly Unit Shifter - destruktivní skřípavé zvuky a vazbící kytara po necelých pět minut; nic ke každodennímu poslechu, ale i tohle byla jedna z tváří Nirvany.
Tourette’s je další ostrá skladba. Výkřiky, zoufalost, šílenství.
Ale All Apologies je zkrátka nádherná skladba. Působí smířeně a barví ji milé tóny kytary, a přitom je docela smutná. Pro mě osobně jedna z nejlepších skladeb Nirvany a skvělý konec alba.

In Utero je podle mě především výborně pojatá deprese, až potom výborné album. Obě úlohy ale sehrává výborně. Lépe se Kurt Cobain se světem rozloučit nemohl.

reagovat

zdenek2512 @ 09.03.2014 11:18:25
Ahoj Michale, hodne lidi tu vyjadruje negativni vztah k Nirvane. Ja to mam se vztahem ke Kurtu Cobainovi a jeho kapele obracene, mam vse co udelali kodne rad a taky mam rad to jak o nich pises :-). Napsal jsi to uprimne a skvele. Diky za peknou recenz.i

tykeww @ 10.03.2014 10:47:29
Děkuji :) Máme to podobně, já mám také od Nirvany rád v podstatě vše, i když Bleach jsem dlouho nemohl přijít na chuť.

11.07.2011 gunslinger | #

Je dosť ťažké rozhodnúť sa ktorý s posledných dvoch štúdiových albumov Nevermind a In Utero je lepší.
Subjektívne Nevermind. Objektívne In Utero..
Uznávam že toto album je lepšie či už v textoch alebo inštrumentálnych pasážach Avšak zreje čoraz viac hlboká depresia Kurta Cobaina.
Posledný úžasne vydarený štúdiový počin kráľov grungu.
Ich posledné zlo začína skladbou Serve the Servants ktorá je dobre počúvateľná .klasické jednoduché riffy troška tvrdšieho charakteru ale zasa tu boli aj tvrdšie veci takže nič nepokazili.
Naliehavý spev a naliehavá gitara(gitara iba v intru) len tlačí na city poslucháčov, ale konštatujem že práve v tejto piesni ide viac o ľútosť ako cit. To je Scentless Apprentice.
To na city zahrajú až v tretej piesni nádherná balada Heart-Shaped Box pri ktorej sa vám tlačia slzy to kútikov očí.
Ďalšia skladba je moja najobľúbenejšia v albume Rape Me epický zážitok (aspoň pre mňa).Viem že skladba bola zámerne zložená aby ukázala svôj negatívny postoj voči MTV , ale ja si ho prekladám podľa seba.
Skoro ako v každom svojom Hite Nirvana teda Kurt Cobain Začína ticho vybrnkávať čo sa príjemne počúva. Ale ako to už býva zvykom končí sa to spätnými väzbami Frances Farmer Will Have Her Revenge on Seattle ..
To čo v albume Nevermind zohrala pieseň Polly to na tejto platni zohrá Dumb. “I think I'm dumb
Maybe just happy” čo dodať
Very Ape má na začiatku výrazný groove riff v 50 sekunde zasa strašidelná pasáš akoby vystrihnutá s hororových 50 rokov.
Milk It Štandart !!!!
Smutná v refréne naliehajúca pieseň Pennyroyal Tea ďalšia pekná skladba.
Radio Friendly Unit Shifter v tejto piesni Kurt trízni dosť tú gitaru a možno aj seba( zo spevu to vyplýva) .
Opäť ďalšie tríznenie gitari tourette's a ešte vädšie trýznenie svojich hlasiviek.Táto skladba úplne odráža vtedajšie Kurtove psychické rozpoloženie.
Posledná pieseň sa začína nádhernou akustikou ktorú som si okamžite obľúbil All Apologies (na albume unplugged je vynikajúca verzia)
Gallons of Rubbing Alcohol Flow Through the Strip to je ďalší takzvaný hidden track na koniec neurazí ale All Apologies je lepšie zakončenie. Výborné (aj keď smutné) zakončenie kariéry.

reagovat

Cossack @ 12.07.2011 10:27:52
U mě je "In Utero" jednoznačně na prvním místě.
Jinak se shodneme takřka do puntíku... "Rape Me" patří rovněž k mým „nej” na albu (a v celém repertoáru kapely), spolu s ní i „hit” "Heart-Shaped Box", dál také pomalejší "Pennyroyal Tea" a "All Apologies". (Jasných 5.)