Buckley, Tim - Happy Sad (1969)

Na svém třetím albu se Tim Buckley jednak vzdal spoluautorské podpory kamaráda Larryho Becketta a porpvé si za všemi notami i slovy stojí sám, jednak se zhluboka napil z jazzového pramene a takto posílen udělal ve své tvorbě ještě větší skok, než jaký odlišoval jeho první dvě nahrávky. Ukazuje se, že svobodně se přelévající jazzové vlnění je tím pravým živlem pro Buckleyho rozevláté pěvecké poutě, že právě to mu umožňuje rozšněrovat tradiční písňové korzety a volně dýchat.

Folkrocková minulost ale není úplně zapomenutá, akustické i elektrické kytary se skladbami vinou stále v jejím duchu a třeba Buzzin' Fly nebo křehká závěrečná Sing a Song for You si uchovávají písničkářskou sevřenost. Naproti tomu v rozsáhlejších kompozicích, kde tón udávají jazzově rozvolněná basa a vibrafon, už se Buckley nenechává ničím svazovat a ždímá ze svého hlasu trýznivé emocionální oblouky. Ani tehdy ale nesklouzává do totálních improvizací, drobky melodických variací si stále značí cestu, aby úplně neodlétl. Zatím nejzazšího bodu na cestě za formální nespoutaností dosahuje v kongy rozvířené Gypsy Woman, nejdynamičtější skladbě alba.

Písně na Happy Sad jsou už na hony vzdálené vzletným folkrockovým popěvkům z debutu, něco ale v Buckleyho projevu zůstává a noří se do ještě větších hloubek: odevzdaná, hořkosladká rozervanost, kterou jasně vyjadřuje i titul alba. Už jí ovšem nesrvíruje v přehledných písničkových schématech, zvyšuje nároky kladené na posluchače, o to výraznější vrypy ale zanechává.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat