Anekdoten - Gravity (2003)

Když jsem dnes ráno toto album s velkým zaujetím poslouchal, samočině mi v hlavě naskakovala písmenka k recenzi, kterou jsem chtěl zakrátko začít psát. Tak se i stalo, ale její začátek pochopitelně startoval až druhý odstavec, jelikož jsem neměl tucha, že jednu recku na tento produkt jsem již kdysi sesmolil.

Po zhruba roční pauze která uplynula od mého posledního přehrání čtvrtého alba švédů Anekdoten musím konstatovat, že pozvolný vývoj jejich stylu z typicky Crimson-ovsky vyhraněných a nervních poloh do malebně vyklidněných pasáží meditativního charakteru je přesně to, co chci od kapely slyšet. Jejich debut mám rád. Silné nosné hudební pilíře po vzoru King Crimson, nervní, těkavé, expresivní, ale přitom stále melodické vyhrávky mají své velké čaro. Výrazné zhrubnutí na dvojce Nucleus plné depresivních míst a mozek drásajících poloh mi zřejmě nikdy nesednou v míře, v jaké jsem očekával. Ale rázný obrat s albem From Within přišel v pravý čas a pokračování vytýčeného směru má název Gravity.

Jednotlivé songy na tomto lp doslova nenuceně vplouvají do vaší mysli a s opakovanými poslechy se zdatně zabydlují. Rytmika šlape na jedničku a decentně dobarvuje celek, jež tvoří především výrazné melloronové obrazce Anna Sofi Dahlberg a kytarové výšivky Nicklase Barkera. I jeho vokální projev se uklidnil, pozbyl na patetičnosti a razanci, je spíš vláčný, melancholický a uhrančivě smutný. Písně mají inteligentní strukturu, dostatek nápadů i spoustu podprahových míst, které se objevují až posléze a postupně. Už úvodní hypnotická masáž Monolith nemá absolutně chybu a naplno vystihuje bodrého ducha a směr celé této povedené nahrávky. Každá skladba je velkou chuťovkou a svým způsobem také originální věcí.

Album Gravity funguje jako moderní sonda vytvořená pomocí nejnovějších technologií, jež má jediný úkol – neohlížet se a jasně směřovat do naší hudební minulosti. Z tohoto aspektu zcela suveréně profituje.
reagovat

K prvním třem počinům "firmy" Anekdoten jsem se vyjadřoval v obšírnějším duchu postupně před několika měsíci. Na čtvrtý pokus už budu šetřit slova. Vyzvednu některá fakta a popíši osobní emoce s deskou spojené. Bez nich by to snad ani nešlo - a právě u atmosférické muziky jakou Anekdoten produkují, je to prostě potřeba.

Zhruba s půlročním rozestupem od mého prvního setkání s těmito seveřany se postupně a chronologicky prodírám jejich diskografií. Čtvrtý záznam nese název Gravity a jeho cesta je uvnitř posluchačovy mysli, tedy té mé, položena na dokonale stoupající přímce. Od prvotního zklamání, které obsáhlo první dva tři poslechy přes průměrná hodnocení s dalšími zastaveními se v těchto dnech konečně dostavuje zasloužené uznání tohoto zajímavého díla.

Odchod z území, na kterém doposud kralovali pouze King Crimson, byl započat deskou předchozí a vlastní tvář Anekdoten totálně zpečetili právě na Gravity. Jednotlivé kompozice obepíná neskutečně silná melancholická slupka, přes kterou se zpočátku dá jen těžko překlenout. Monotónní, avšak výrazný rytmus narušuje několik melodických pokusů, se kterými instrumentalisté pracují precizně a velice úsporně. Sugestivní zpěv, působivý a pro sever Evropy typický chladivý rukopis, minimalistická hra, uhrančivý přednes a řadě neposlední i mellotronové stěny Anne Sofi jsou trademarkem jejich vlastního originálního rukopisu.

Gravity je impozantní dílo. Odkazuje k rodící se progresivní historii a míří do daleké a neprozkoumané hudební budoucnosti. 4,5*
reagovat

Hudobná púť švédskych Anekdoten má skutočne neklesajúcu kvalitu, čo dokazuje aj album Gravity. Málokto by asi tipoval, že prídu s tak závažne melodickou doskou ako je táto. V žiadnom prípade si to nezaslúži nálepku komercia alebo iné kvázi-hanlivé výrazy. Zmena štýlu bola jasne patrná na predošlom From Within, ktorý pôsobil na poslucháča ako povznášajúca očista. Gravity sa vybral smerom, ktorý absorboval energický rock a zasnenú melanchóliu vo veľmi prístupnej forme. Sila nápadov je však taká, že sa objavuje nutkanie si tieto skladby prehrávať častejšie. Pod zdanlivo prijateľnou hudobnou formulou sa však nenápadne, ale zato veľmi cielene derie na popredia ožarujúca súhra muzikantov. Popová banalita tu nemá miesto a nemali ani v úmysle sa uchýliť k troj-akordovým postupom. Svoju povesť talentovaných hráčov a aranžérov si obhájili aj tu. Pesničkový formát je geniálne vypracovaný práve tým typickým švédskym hudobným myslením. Z Anekdoten sa stali majstri progresívneho rocku a ich smelý prístup by mal byť príkladom. Kým vo svojich začiatkoch komponovali hudbu pomerne nekompromisne, tak v ďalšej fáze začali hľadať vlastný výraz a definitívne ho našli na albume Gravity. Osobne ho radím k absolútne vrcholným dielam Anekdoten.

Nádych alternatívy zaťaží melodický opar skladby Monolith a zároveň melotrón úžasne vytieňuje zaprášené a tmavé zákutia. Jan Erik odspieva v Ricochet nebesky krásnu melódiu, až to stisne pri srdci koľko citu sa dá do hudby vložiť. Nicklas je však hlavným spevákom a zmena hlasu je úplne zanedbateľná kvôli rovnakému cíteniu. The War Is Over nostalgicky zaspomína na akustický rock 70-tých rokov s neodolateľnými perkusiami. V podobnom tóne kráča aj What Should But Did Not Die, dokým sa neobjaví skvelý gitarový motív a skladba sa razom pritvrdí. Neobvykle nazvaný song SW4 je hustý pomalý zhluk emócií v ležérnom rytme s jemne disharmonickou gitarou. Titulná bomba Gravity skutočne objavuje metaforickú príťažlivosť medzi nebom a zemou. Jej atmosféra pripomína chladný vesmír, v ktorom sa však nachádza svetlo aj život. Akusticky harmonická The Games We Play zahrieva krásnym zvukom melotrónu v netypickej farbe. Posledný príspevok Seljak obsahuje melancholicky nabité častice v drsnejšom inštrumentálnom podaní.

Perličkou je, že Nicklas Berg si zmenil meno na Nicklas Barker, čiže žiadna personálna zmena sa nekonala. Vstúpil do zväzku manželského a možno aj to malo pozitívny vplyv na album Gravity. Neoceniteľným plusom sú melotrónové zvuky Anny Sofi s rôznymi zvukomalebnými odtieňmi. Všeobecne zohratosť tu hrá významnú úlohu a ich niekoľkoročné skúsenosti v spolku zvanom Anekdoten dosiahli bod, v ktorom melódie a hudobné pozadie ležia na jednej priamke a nikto sa nesnaží na seba zbytočne pútať pozornosť. Aj zvuk to má nasmerované do iných dimenzií, čo pekne vystihuje predná obálka, na ktorej je jedna z najfascinujúcejších planét Jupiter. Hranica medzi realitou a fantáziou nie je niekedy až taká veľká a Anekdoten sa to podarilo spojiť do nádherného sveta snov, ilúzií a sugestívnych ľudských pocitov.
reagovat

Mayak @ 04.11.2013 21:25:26
..áno, krásna recenzia, toto si "Gravity" zaslúži :-)

... bez toho, aby som bol nejaký fanatický antimilitarista, či pacifista ..."The War Is Over" bola pre mňa celkom nepochybne "singlová" jednička roku (aj rocku) 2003 a naživo v krakovskej Rotunde som si pri nej úprimne zaslzil ...

Toto album mě ničím neokouzlilo.neříkám že je špatné ,ale nemá tu pravou šťávu. Zdá se mi takové nevýrazné ,bez nějakého zásadního hudebního zvratu. Melodie prostě nechytá za srdíčko.Celé toto cd je postaveno na jednu rovinu bez nějakého většího zásadního vybočení. Moje hodnocení 3 hvězdičky.
reagovat