Fates Warning - Disconnected (2000)

Tahle deska je pro mne skutečnou lahůdkou, v době kdy vycházela, jsem si koupil aktuální číslo německého časipusu Rock Hard a v něm přibalené cd výběru kapel, které právě vydávali svá alba, obsahoval i ukázku z nových F. W. Kvalitně namlsán předchozí úvatnou A Pleasant... jsem byl zvědav i na jejího nástupce, že půjde o těžký kalibr bylo jasné s prvními reporty ze studia či z ukázkové písně One. Ona i celý album, jsou zasazeny do hodně moderního zvukového hábitu, v němž dnešní technologie a lidské odcizení, jdou ruku v ruce a ovládají zbylý prostor vytýčený pro lidskou rasu k přežití. Albový koncept, texty, obálka i ona futuristická atmosféra, to vše směřuje k tomuto nezáviděníhodnému konci. Obrazotvornost a představivost myšlenkové formy páně Matheose zde dosahuje svého absolutna.

Depresivno vyvěrající na povrch skrze intro Disconnected (Part 1)- doslova vhání na mysl posluchačovi skryté pochybovačské a trudomyslné útvary. Když se k nám přiřítí One- v níž Zonder mění rytmy, computer systém vytváří hlukové stěny a riffující kytarová plocha zcela neznámé barvy a hudební hustoty tímto dokladuje onu zničující metodu lidskému pokolení.
Matheosovo působení v písni So- je mistrné, lehkonohé přechody do akustična a oduševněle intonující Adler, bicí baterie v pohotovosti, to vše a ještě mnohem více působí jako démon z budoucího světa. Velice kvalitní strukturovaná záležitost.
Pieces Of Me- se s námi od samého počátku nemazlí, tempo je ostré, Mooreův programing a kolotoč riffu, vytváří spolu vír neutuchající destruktivní vášně, na podvědomí ovšem nepůsobí vůbec rušivě, ba naopak, katarzní charakter je očekáván. V půli se skladba posouvá do dalšího plánu, stavba je vysoce progres a Adler v pochodovém tempu cituje slova s patřičným opovržením, to vše v dominanci chaldivé zvukové kulisy. V mladším věku jsem píseň nenáviděl pro její moderní uchopení, v dnešních dnech mluvím zcela opačně.
Konejšivé tóny páte Something From Nothing- dovolují patřičně uklidnit rozvířené emoce, pomalu se tu staví katedrála z pocitů, vše nabývá postupně na síle a intenzitě, moderní technologie opět dostává solidní prostor, přesto akustické vydechnutí nám dává jasně na srozumněnou, že i takto chladná hudba vychází ze srdce patřící lidské bytosti, tempo zrychlí, Mark pevně drží rytmus a nástup blahoslaveného refrénu zanechává stopu více než výraznou.
Nejdelší skvost Still Remains nořící se zvukem sonaru na svůj povrch, prostupuje několik vrcholných momentů, stačí dobře poslouchat a rázem dojdete k tvrzení- když kvalitní prog rock/metal, pak F. W. této doby, tohoto modelu.
A jsme opět na začátku, část druhá má ještě silnější hypnotický účitek než její vstupní kolegyně, tolik Disconnected (Part 2).

Už poněkolikáté byli Fates Warning na svém tvůrčím vrcholu, leč méně přístupní a méně populární než jejich souputníci, přesto kreativnější a v emotivním spektru nezkonale bohatší. Fantazie.
reagovat

EasyRocker @ 03.11.2016 09:29:06
Jsem velký, dá se říci přímo skalním fandou FW, tohle album není špatné, ale oproti famóznímu předchůdci pro mě dodnes trochu zklamání, moderní technika mi sama o sobě nevadí, některé pasáže mi tu ale připadají hodně natahované. Taková industriální verze FW. Třeba se do toho ještě někdy dostanu, ale za mě bohužel mezi 3 a 4...

horyna @ 03.11.2016 09:57:35
Easy: Však uvidíš, když bude někdy chuť, zkus a třeba se zadaří:-)
A co jejich novinka, jak na tebe zapůsobila?

EasyRocker @ 03.11.2016 10:03:27
horyna: zatím příjemně za 4, ale taky jsem to ještě úplně neproposlouchal. Ztráta Zondera je na mě moc, jsem obdivovatelem hlavně jeho práce, protože to je unikát :-)

Pripadá mi fatálne nespravodlivé, že taká kapela ako Fates Warning nedosiahla silnejší komerčný úspech. Ešte zaujímavejšie mi príde to, že Jim Matheos a spol. o to až tak nestoja, ale ide im hlavne o kvalitu a seriózny prístup k muzike. Prvé tri dosky sú samozrejme dôležité pre vývoj amerického heavy metalu, ale ešte radšej mám najmelodickejšie obdobie zastúpené albumami Parallels a Inside Out. O ich hudbu bol v tej dobe zrazu záujem kvôli melodickejšiemu smerovaniu a začal sa asi vyvíjať tlak na nich, aby robili podobne ladenú hudbu aj naďalej. Spravili však úplný opak a vydali dielo A Pleasant Shade Of Grey, ktoré je náročné po melodickej a aj aranžérskej stránke. Po ňom nasleduje Disconnected, ktoré je opäť iné a ako vždy mimoriadne kvalitné.

Na tejto doske sa podieľal aj klávesák Kevin Moore (ex-Dream Theater) a o kvalitnú produkciu sa postaral slávny producent Terry Brown (Rush, Procol Harum, Tiles a mnoho iných), ktorý spravil pre Fates Warning veľmi veľa keďže produkoval ich zásadné albumy. Mark Zonder je na hony vzdialený tradičným bubeníkom a jeho citlivá pritom technická hra je skvostná po každej stránke. Disconnected je koncepčné dielo, ktoré pojednáva o ľudských emóciách a životných stratách. Skladba Still Remains je osobná Matheosova záležitosť, ktorej hlavná textová téma patrí jeho zosnulému otcovi. Predná obálka sa zamýšľa nad tým ako moderné technológie vytvárajú sociálnu a komunikačnú priepasť medzi ľuďmi.

Prvá časť Disconnected (Part 1) je chladným klávesovým úvodom. Drsnejší riff otvára song One s vysokými Alderovými vokálmi a kreatívnym rytmickým podkladom. Výborná je aj skladba So s modernými klávesovými prvkami a skvelý Matheos to tiež rozprúdi so svojou gitarou. Ani tu sa nezabúda na silné pocitové linky, ktoré odspieva Ray absolútne presvedčivo. Pieces Of Me je ďalšia pecka, ale je vysamplovaná aj elektronickými motívmi. Skladba sama o sebe je netypická a menej stráviteľná kvôli drsnejším plochám. Desaťminútová Something From Nothing sa po pokojnejšom úvode zmení na jeden nádherný song s úžasným citlivým refrénom. Gitarové kaskády sú skvelo podporené dynamickým bubnovaním Marka Zondera. Vrchol prichádza pri najdlhšej skladbe Still Remains, ktorá je dokonale vyšperkovaná silnou melodikou a invenčnými nápadmi. Gitarové sóla v druhej tretine sú veľmi emocionálne a Alderove vokálne linky len podtrhnú výnimočnosť tejto kompozície. Druhá časť Disconnected (Part 2) uzatvára dosku v melancholických klávesových plochách a zaujmú aj Mooreove klavírne linky. Nie je to inštrumentálka v pravom zmysle slova, je to skôr myšlienkový koniec tohto diela.

Disconnected je v každom ohľade tvrdším albumom ako jeho predchodcovia. Chladné klávesové motívy majú za úlohu zvýrazniť koncept tejto dosky. Hudba a texty idú vo Fates Warning ruka v ruke. Ako to býva u nich zvykom, tak opäť to nie je nič pre fanúšikov rýchleho občerstvenia. Vyžaduje si čas a hlavne ochotu načúvať ich hudobným pochodom. Tento album je logickým pokračovaním ich skladateľských schopností. Prináša veľa odlišných pocitových nálad a je celkom pestrý vďaka modernejším prvkom. Progresívny metal v podaní tejto kapely je vždy obohacujúci a Disconnected nie je výnimkou, ale skôr potvrdením ich výnimočnosti v tomto žánri.
reagovat

Snake @ 21.05.2013 20:06:23
Mrknul jsem se na profil Fates Warning a překvapilo mě,kolik tu mají recenzí.Je vidět,že sem v minulosti přispívalo i mnoho progmetalových fans.Znal jsem desky až od Perfect Symmetry,ale jediné album,které dodnes vlastním je A Pleasant Shade Of Grey.Leta letoucí jsem si ho nepustil,budu to muset napravit.Začátkem devadesátých let slavná kapela,za kterou se tak trochu zavřela voda.

alienshore @ 21.05.2013 20:22:21
máš pravdu Snake vo všetkom čo si napísal, tohto roku sa však majú stojaté vody rozčeriť :-) .... je ohlasený na rok 2013 nový album a očakávam zaujímavé veci od tejto famóznej kapely ...