Sigur Rós - ( ) (2002)

Ak ste sa niekedy v hlbke duse pytali, kto ste a aky je Vas zivot a stale ste akosi nenachadzali odpoved, zrejme ste nepoculi tento album.

Bez zvelicovania mozem povedat, ze toto bol album, ktory zmenil moj zivot. Ta hudba je tak priama a uprimna, tak silna a jemna zaroven, ze Vas musi zakonite zasiahnut. V tom albume akoby bol cely moj zivot. Kazdy odtien mojej duse namalovany notami tychto panov.

Maloktory album ma dokazal rozplakat svojou uprimnostou. Clovek len sedi a neveriacky tupo hladi pred seba, ked mu do srdca vrazaju tony snad najsilnejsiej skladby E-bow a v nekonecnej katarzii chape, ze vsetko je v podstate inak.

Nic viac nedokaze definovat ludske city, tu ludskost ako tieto skladby. Len akosi tam niekde hlboko v sebe citite, ze zmysel zivota je uplne iny a nikdy nie je neskoro povedat, to co sa bojite povedat.

Mam pocit, ze toto je viac nez len hudba, je to zivot sam o sebe, zahaleny v majestatnej krase chladnej islandskej zimy.
reagovat

Navázat na svůj kultovní počin Ágaetis Byrjun, to musela být pro Sigur Rós velká výzva. Je běžné, že po vydání svého majstrštyku nedokáží skupiny navázat podobně podařeným albem, a lze konstatovat, že ani Sigur Rós se to nepodařilo. Album se zvláštním názvem "( )" je ale i tak určitě povedené, ukázalo, že skupina si ani po dosažení komerčního úspěchu s konvencemi moc hlavu neláme (to je pro Islanďany vůbec typické). Skladby bez názvů, bez textů, zpěv zahrnuje stálé opakování stejných slabik, v bookletu alba není kromě odkazu na web napsáno vůbec nic. Skladby jsou více založeny na opakování motivů, mně osobně chybí více vzruchu, ikdyž někdo naopak ocení vyšší repetitivnost a skrytější dynamiku.
Oproti Ágaetis Byrjun je zde tedy méně pestrosti, hudba je pochmurnější a "kulisovitější". Zvažoval jsem 3 hvězdičky, ale dávám 4 za skvělé skladby číslo 6 a zejména 8, pokud vás předchozí průběh alba náhodou uspal, tak tenhle nářez vás rozhodně probere.
reagovat

Polletry @ 25.05.2009 09:19:44
Pro mě určitě zásadní album tohoto islandského zázraku a zásadní deska vůbec. Ageatis byrnum je nejspíš kompozičně propracovanější deskou a možná má i více +++ oproti (), ale co se do celkové melancholicko-romanticky rozvláčné nálady s ledově temným oparem jako z dlouhých severských polárních nocí týče je pro mě jednoznačně č.1. Nevadí mi rozvláčnost, naopak takovou instrumentální Samskeyti (nejlepší píseň vůbec) bych dovedl poslouchat ještě jednou tak dlouho a ani na minutu se nenudit. V jednoduchosti je krása a na první poslech repetitivní leč stále gradující a banální hudební motiv, je jednoduše geniální(možná jsem moc velký romantik). Nebo závěrečné strhující peklo v Popplagio, ledově temná nálada Álafoss... a tak by se dalo pokračovat u všech 8 tracků. Celá deska je neuvěřitelně sladěný celek. *****

boovol @ 21.08.2012 10:16:17
V mém případě taky top od Sigur Rós. Celé album je neuvěřitelně konzistentní vlna vířící pestrobarevnými emocemi. Stačí na ni naskočit s první písní Vaka a na konci se v grandiózním finále Popplagith nechat vyplivnout nabřeh, vyčerpán, očištěn, naplněn.