Bodin, Tomas - I AM (2005)

Art rock mám rád, jak jsem několikrát psal, nejvíce. LP/CD postavené na myšlence, příběhu, kompozici. Prostě taková rocková opera(někdy opereta :)) ) přijde vhod vždy.
Je pravdou, že hlasově mě někdy zpěvák Jansson trochu při těch vypjatých vokálech dráždí, něco mezi fistulí a mutováním.Po 14´ 1.skladby,jako by to vokálně vypadlo z Pražského výběru - M.Kocába,kolem 17´jako Uriah Heep. Klávesy mnohdy připomínají, že Wakeman není pro Bodina neznámý hráč. Povědomě mi zní mnohem více věcí.
Jak píše níže Merhaut,bicí mě taky přijdou podivně znějící.Když jsem jako kluk začal hrát a měl jsem staré bicí potažené oslí kůží, zněly podobně. Basu slyším.
Největší mínus u mne je,že nenacházím nosnou hudební linku.Ale celkově to ujde. Vycházejí mnohem větší s...ky.
***
reagovat

Tak tohle je naprostá paráda a jedno z nejlepších novodobých art rockových alb, jaké jsem slyšel. Rozsáhlé konceptuální album, popisující život člověka od narození až do smrti (aspoň tak jsem to pochopil), se vyrovná všem slavným klasickým konceptuálním albům 70.let... V podstatě tam pro mě není jediné slabší místo, které bych třeba přeskakoval, nebo u něj znuděně zíval. (Ale samozřejmě jsou tady místa, která jsou lepší než zbytek, například lyrické finále první skladby I). Je to album, které si člověk nejlíp vychutná se zavřenýma očima a potmě, aby ho nic nerozptylovalo. Jen při prvním poslechu možná může být posluchač trochu zmatený, protože hudebních momentů a témat je tady opravdu spousta, autor invencí nešetřil - je třeba několik poslechů, a pak každý musí před tímhle dílem smeknout klobouk!

Pro mě je to art rockové album jak má být! Dostatečně pompézní, instrumentálně nafoukané a vytahovačné, ale přesto zábavné a působivé!

"..close your eyes, see the stars set you free..."

reagovat