Radiohead - Hail to the thief (2003)

K parte Thoma Yorka cesta spletita je. Neni to zrovna easy-listening music a pamatuji se, ze me poslechove zacatky byly ponekud sporadicke s pocitem tisne a neurotickeho chovani. Nicmene kazda hudba ma svuj cas. Hail to the thief je podle me nepochopitelne vcelku opomenute album, ktere si zaslouzi pozornost a to je take duvod me recenze.

Hodnotit jednotlive tracky zvlast ani popisovat nebudu, protoze to u Radiohead neni zrovna lehky ukol. Je tady par klasickych kytarovych veci: uvodni 2+2 = 5, skvela Where I and you begin a Go to sleep, nebo napriklad konecna Wolf at the door, ale album obsahuje take spoustu zajimavych, velmi experimentalnich tracku jako Sit down, stand up, Myxomatosis, We suck young blood.

Dohromady jako album to mozna muze pusobit trochu nekonzistentne, ale myslim, ze u Radiohead je to vcelku bezne. To, co mi osobobne na Radiohead prijde velmi vyjimecne, je schopnost v ramci pomerne kratkeho casu (Radiohead nikdy nemeli dlouhe skladby) vytvorit velmi komplexni pisne. Neni to hudba pro kazdeho, ale je to velmi dobre album. S cistym svedomim davam 4.
reagovat