T. Rex - Unicorn (1969)

"She was born to be my Unicorn" - "Narodila se, aby byla mým jednorožcem", - zaujatému posluchači se otevírá magický a mýtický svět protkaný historickými, kulturními a duchovními odkazy, první Marcův opravdový "majstrštyk" po dobrých, jen trochu možná spíše písničkových kolekcích než vyvážených kompozicích, jako je Unicorn.
Nezveme-li duch alba "keltským", asi se nezmýlíme, byť do hry vstupuje i Damašek nebo exotická Albánie, také legendární polskoruský tanečním Nižinský, případně královsští krokodýlové, zcela jistě nikoliv z prostředí okolo Avalonu. "Cikánská polévka" přetavená do kníkavé závěrečné matry je tedy odpovídajícím závěrem.
Chariots of Silk je půvabným rytmickým "otevírákem" alba. Kouzelnými se mi osobně jeví zejména odvážně něžná "Pon Hill", s názvuky dětského žvatlání, asi nechtěně znějícího jako "kočička" někde uprostřed rozkvetlé louky, plná verze hitové Cat Black - tříakordového divu, příslib budoucích "prostě geniálních písni", která se kdysi skromně krčila na raném Bolanově sólovém albu Beginning of Doves, mimochodem nádherném, nebo podmanivá Seal of Seasons. Hobití pecussion Peregrina Tooka jsou excelentní, neruší a neprudí, včetně jeho trefných vokálních doprovodů, člověk se jen diví, proč tento chápavý a inspirující člověk musel zmizet někde v nenávratnu.
Troufám si říci, že ač další dvě alba jsou více než dost dobrá, Unicorn z první pětice "akustických - nebo již elektrifikujících se desek (T.Rex) - vyčnívá jako nejkrásnější album, příjemné, milé, intimní, hladivé, laskavé, poslouchatelné a vzrušující. Pustit si je ke kávě nebo orientálnímu čaji v příjemném přítmí u svíčky, v dobré společnosti, sedět při tom na polštářcích na zemi, pálit kadidlové tyčinky nebo kouřit šíšu ... otočíte je vícekrát, a odkryje se zapomenutý krásný svět ohromného, prý dravého, ale ve skutečnosti pohodového veleještěra.
reagovat