Tool - Lateralus (2001)

Američtí "Nástrojáři" nás na svém třetím albu provedou těmi nejtemnějšími zákoutími lidské duše a mysli. A že je to prohlídka setsakramentsky zajímává a poslouchatelná, snad ani nemusím dodávat. Pro mě o kousíček lepší než 10 000 Days. Mezi nejlepší písničky patří úvodní "The Grudge", "The Patient", "Schism" a "Parabola".
reagovat

CHAMELEOS @ 17.12.2009 09:59:39
Popočuvaj si 10 000 days 20 krat a lateralus tiež 20 krat/ lebo Tool sa inač nedá pochopiť/ a prideš na ten jemný rozdiel. Lateralus je za 5 , ale 10 000days je za 5,5 .Ma lepšiu atmosferu.Neviem ako to inač pomenovať.

ewekruta @ 18.08.2010 14:25:38
Absolútne súhlasím s Petruccim. Vo všetkom do bodky. Pridávam len jeden neprehliadnuteľný detail. Pecka je predsa deviatka. Tá je najliepšia, nie? Prečo by sa inak po nej pomenoval celý album? S Fibonacciho sekvenciou aj bez nej, Lateralus je svetlom medzi svetlinami. Je to taká Justinova hojdačka. Len toľko... Album Lateralus je za 1*

Esenciální album této temné americké partičky obohatilo celý prog-metalový svět. Skladby občas sice zní dosti monotónně, ovšem je to jen zdání na první poslech, do skladeb se totiž pořádně dostanete až poněkolikáte a i se stále dalšími poslechy v nich objevujete něco nového.
Už jen perfektně vybraná úvodní skladba Grundge na nás dokáže navodit atmosféru celého alba a dokonale nás vtáhne do jeho duše...Po krátkem intermezzu přichází jeden z nejlepších momentů alba, skladba Patient nezní zpočátku nijak světoborně, ovšem poté co Maynard začíná zpívat a Adam Jones začne vyluzovat na kytaru nejroztodivnější zvuky vás skladba okamžitě pohltí a to vůbec nemluvím o skvěle se překrývajících partech asi po šesti minutách.
Po dalším intermezzu následující Schism je vůbec nejsilnější písní na albu, o této skladbě lze jednoduše říci, že je vůbec nejzdařilejší skladbou celé historie Tool, jednoduše skvělá věc...vynikající text, vynikajícně napsán part pro baskytaru, zajímavě znějící kytara, která nás jakoby v pozadí provází skladbou, ovšem nenechte se zmást je to zřejmě nejsilnější prvek této skladby a pak tu je samozřejmě perfektní bubnování jednoho z nejlepších bubeníku historie Dannyho Careye.
Co se týče předchozí recenze Andrewa...je fakt, že první část alba je silnější než druhá, ovšem to by nebylo tím, že je druhá půle velmi slabá, ale spíš tím, že první půlka je naprosto fenomenální...z druhé půle bych hlavně vyzdvihl Ticks & Leeches, jakožto nejlepší předvedení Dannyho umění a výpravnou Reflection.

Závěrem - jedná se o naprosto nejlepší desku Tool, bohužel jich vydávají poskrovně (1 za 5 let) a již se těším na jejich další desku, která je tedy na pořadu v roce 2011:)...trochu mě jen mrzí, že se na následujícím albu neposunuli dále a jen doufám, že nové album bude naprosto jiné, ovšem o tom více již v jiné recenzi:)
reagovat

Zaciatok albumu mi pripomina skladbu Intolerance z albumu Undertow. Intermezza prinasaju tu spravnu atmosferu albumu. Skladby Patient, schism a parabola mozem pocuvat do nekonecna. Druha polovica albumu trosku nudi, svojou natiahnutostou. Inak su to vyborne, prepracovane skladby. Oplati sa vydrzat do konca zaver albumu je vyborny. Ked si dame uvedene do kopy moze nam vyjst aj taketo hodnotenie.
reagovat