Incredible String Band - Hard Rope & Silken Twine (1974)

Pozdní tvorba ISB přináší více elektrifikace a méně hravé bizarnosti, více rockového náboje a méně odvážných experimentů. Hard Rope je však velmi vydařeným albem, na čemž má podíl i neúčast zpěvačky Likky a jejího pichlavě falešného, leckdy prudícího zpěvu. O to více si lze vychutnat šťávu hlasu Mike Herona, který zde exceluje. Maker of Islands je hutný hymnus, pomalý a vznešeně vážný, nad klasickým klavírem čarují smyčce, projev graduje až k soulově procítěné kodě, která se nedá zapomenout. Jeden z nejsilnějších momentů alba. Robinova Cold February zasáhne jinou strunu mysli - je to nářek nad válečnou vřavou, tristní melodrama s plačtivou flétnou a srdceryvným výlevem přeživšího. Nedá se poslechnout a nebýt pohnut. Jedná se o živý záznam dříve neuveřejněné skladby, jedné z nejkrásnějších Williamsonových balad. Třetí číslo, snad aby se střídalo, složil a zpívá Malcolm. Je to unyle jednoduchá skladbička, která však svou elegantní ledabylou plynulostí dá zapomenout i na skutečnost, že pan Le Maistre není zdaleka tak dobrý zpěvák jako Robin a Mike, i když chvílemi zní jako oba dva dohromady. Hezké a příjemné. Dreams of No Return je přeci jen krok zpět k nespoutaným Robinovým indickým glissandům, skladba nečekaně nabere energii a rozjede se docela břeskně do vícehlasých vokálů v závěru, a už je tu Heronův keltský hospodský tanec Dumb Kate, opět live, a Mike se odvazuje místy docela legračně. A pak přichází nejdelší numero (asi třetí nejdelší jejich skladba vůbec), a jedna z nejkrásnějších. Když se ozve zpěv o plavbě, svítání na Lesbu a Afrodítině chrámu, jsme hned ve starověké Egeidě, jejíž náladu nenaruší ani už nepokrytě elektrická sólovka v rockovém tempu, věc to u ISB dosud neslýchaná. Nepodařilo se mi zjistit, kde leží Ithkos, ale nálada archipelagu staré Helady a jejích božstev je tu a je nenapodobitelná. Hard Rope je ne příliš typické, ale rozhodně jedno z nejkrásnějších alb této neuvěřitelné kapely. A bohužel poslední....
reagovat