Threshold - Dead Reckoning (2007)

Okolo Anglie šplouchá moře (nebo je tam oceán) plné art rockových a neoprogresivních kapel, ale o vyloženě progresivní metalové spolky z této krajiny člověk často nezavadí. Když kytarista Karl Groom a klávesák Richard West na konci osmdesátek zakládali mateřské Threshold, chtěli se za každkou cenu vymanit a vydat jinou cestou. Oba dva mají blízko k tvrdší a hrubší hudbě a tak do kolíbky svému děťátku přidali sudbu metalovou, ale nezapomněli na výraznou, typicky ostrovní melodiku, kombinovanou s výbornou Westovou klávesovou hrou.

Na své poslední desce se zpěvákem Andrew McDermottem, dokázali obsáhnout všechny typické znaky Threshold, které poskládali natolik bravurně, že i když uctíváte především melodie na úkor riffů, stejně vás na opakovaný poslech položí tato deska na lopatky.

Spousty geniálních a výrazný melodií, strhující tempo, žánrová pospolitost, kompaktnost a prokombinování různých elementů, zazdalo na jednu z nejlepších desek v podobném oboru. Devítka nebušených skladeb si svojí nápaditostí říká o obdiv.

Dlouho jsem měl tohleto album za jejich slabší článek, ale postupně jsem si ho tolik zamiloval, že dnes jsem Dead Reckoning pozitivní.

Asi to není na čistou pětikouli, ale v rámci jejich tvorby jde o povedené dílko.
reagovat

Snake @ 26.05.2017 09:22:12
Fajn recka. Od Threshold toho moc nemám, ale tohle album (spolu s "Psychedelicatessen", "Extinct Instinct" a "Clone") ano. Je charakteristické výraznými melodiemi, podepřenými relativně hrubozrnným doprovodem. Je to metal a ty kytary zní opravdu brutálně. A tak je to správné, tak to má byť.

john l @ 26.05.2017 09:31:24
Dík háďák, mě právě zrovna hrubozrně nezní, a kytarově brutálně už vůbec ne. Threshold vždycky ctili výraznou melodiku a ta je posouvala pryč od Dream Theater a jim podobných, čistě metalových kapel.

Snake @ 26.05.2017 09:53:41
Je fakt, že v porovnání s těmi uštěkanými nu-metalovými partičkami, "St. Anger", nebo "Train of Thought" to zas takovej brutus není. Ale s ohledem na to, co poslouchám, docela jo...

Ale zvuk to má pěknej.

horyna @ 26.05.2017 10:59:10
Zrovna desku Dead Reckoning nepovažuji za výstavní exemplář Threshold, ale tvoje nadšení nehodlám potlačovat. Schválně koukám na Progarchives, ale ani tam nená nejlepší hodnocení, dokonce druhé nejhorší. U mne je ale určitě daleko vepředu, třeba před For the Journey, nebo E. I.

john l @ 26.05.2017 11:36:00
Známky na Progarchives neřeším, je to příliš individuální, jednou je hlasujících 201(Dead R.), jednou 106(For the J.), ukažte mě objektivitu?

horyna @ 27.05.2017 09:59:42
Já ty hodnocení u nich také zvlášť nestuduji, někdy se ale pro zajímavost mrknu. Jasně, objektivitu nečekám, vše je individuální a osobní. Progarchives, či Progboard, líbí/nelíbí, pořád dokola.

Miluji Threshold od samého počátku.Je to to- co tu nebylo.Plno nápadů, zvratů, připomíná , že nějak tak kdysi hráli Rush.Škoda jen, že vynikající zpěvak Mac odchází.Jinak to nemá chybu.Doporučuji všem příznivcům progresivního rocku !!!Vynikající!!!
reagovat

merhaut @ 25.07.2009 11:29:06
Všechno už tu sice bylo, u Threshold mi to ale až tak nevadí. Slušná muzika.

dynasty21 @ 14.11.2009 19:15:11
Mac odchádza?? tak to som v šoku...bez jeho hlasu si neviem Treshold predstavit

Urcite doposial najpremakanejsia deska tejto britskej progrockovej kapely.V kazdej skladbe kopec napadou, skvele instrumentalne vykony, krasna nalada, ktora dokaze rozvirit vnutorne pocity.Ale akosi po opakovanych posluchoch zacinam mat pocity miernej nudy.Nijako toto album nezhadzujem len tu je jeden problemik s jeho skorym opocuvanim(alebo napocuvanim??).piata skladba samozrejme vrchol celeho albumu.Aj napriek malej vycitke proste musim dat plny pocet.
reagovat

Na první poslech nic moc nového, ale stačí tuhle desku párkát protočit a na povrch vypluje dost novinek. Originální zvuk, tvrdé riffy a výrazné melodie s báječnými vokály zůstávají, proti předchozí tvorbě je však toto album tvrdší, zároveň ale přístupnější. Pilot In The Sky Of Dreams je naprosto báječná skladba, ale další jsou hned v závěsu a je jedno, jestli jsou rozsáhlejší (One Degree Down, Fighting For Breath) nebo přímočařejší (Slipstream, Elusive).
I coververze Supermassive Black Hole (od Muse), umístěná na limitovanou edici v pěkném digipacku prodávaném za velmi pěknou cenu, se povedla.
Výborný počin a jde to i bez exhibicí ve stylu Dream theater a spol.
reagovat

Mohyla @ 12.05.2011 08:27:39
Pegas súhlasím. Album sa mi tiež páči, výborne urobený.