Voivod - Nothingface (1989)

Těžko říct, jaký obrovský kus odvahy museli tito výjimeční vizionáři ve druhé polovině 80. let sebrat, aby počínaje Killing Technology s pravidelnou kadencí obdarovávali fanoušky v rámci metalu zcela jedinečnými díly, v jejichž vyznění se jim nikdo dodnes ani nepřiblížil. Nothingface bylo vyvrcholením tohoto procesu v 80. letech a spousta ortodoxních metalistů v té době nad kapelou definitivně zlomila hůl, ale to už je zkrátka úděl těch výjimečných... Toto dílo lze označit za thrash metalové již jen s notnou dávkou fantazie; je to unikátní syntéza posledních zbytků tohoto stylu, kosmické atmosféry a prvků progresívního rocku - legendárním Pink Floyd zde kapela (nikoli poprvé) vzdala poctu coverem hymny Astronomy Domine z jejich debutového alba. Především vokál Snakeho a kytara Piggyho jsou dvěma nosnými pilíři - každý z nich užívá svůj nástroj zcela unikátním způsobem, rozpoznatelným po několika momentech. Přes značnou progresivitu, která se zejména ve středu alba může zdát až neprostupná, vynikají i další hity - jednoznačně hned první The Unknown Knows, Nothingface, Pre-Ignition a Into My Hypercube. Dejte však určitě šanci i zbytku alba, odhalí vám své půvaby už po řadě poslechů, jako tomu bylo před léty i u mě. Marně budete hledat v tomto žánru kapelu, která by hrála obdobně, a Nothingface je jedním z jejích nejzásadnějších zářezů.
reagovat

Cossack @ 10.03.2011 18:54:05
Souhlasím... Tohle není hudba pro každého (rozumějte „pro masy”). Ne nadarmo se Voivod stali pojmem a kultem už brzy po vydání prvních nahrávek.
(Možná bych ještě víc vyzdvihl "Killing Technology" z 87. roku, ale jak píši, MOŽNÁ...)

martin69 @ 10.03.2011 19:00:08
Mě se velmi líbí následující,dá se říci že až hard rocková Angel Rat.
Astronomy Domine je v podání Voivod dobrá.

EasyRocker @ 10.03.2011 19:10:40
Angel Rat je mým nejoblíbenějším albem, všechny desky od Killing Technology jsou ale špičkové kvality. Věčná škoda Piggyho...

Libor @ 11.03.2011 06:09:14
Jsem rád, že se tady, po čase, opět objevili Voivod. Tohle album mám, spolu s Dimension Hatross, asi nejradši. Když jsem Dimension Hatross slyšel poprvé, musel jsem si to poslechnout několikrát, abych vůbec pochopil, co se to tam děje. Následující Angel Rat je asi nejpřístupnější z jejich alb, ale také se mi líbí. Jejich předělávky Pink Floyd byly špičkové.
Trochu míň mě bavilo období s Ericem Forrestem, ale poslední alba byla opět velmi dobrá, včetně posmrtného Infini.

EasyRocker @ 11.03.2011 06:29:11
A ještě se objeví;-) Tuhle legendu je třeba stále připomínat...

@ 11.03.2011 08:19:38
Asi bych si měl tu trilogii poslechnout.
Koncem 80. let jsem viděl klip z jedné z těch desek na videokompilaci Kerrang!. Vypadalo a znělo to hodně zajímavě, ale nedonutilo mě to po Voivod usilovněji pátrat.
Přesto mi tenhle zážitek uvízl v paměti a když v roce 1993 vyšlo album The Outer Limits, nadšená recenze ve Sparku spolu s dobře vypadajícím obalem mě přiměla si tu desku alespoň nahrát.
Měl jsem ji pak na kazetě společně s Downward Spiral od Nine Inch Nails ještě hodně dlouho, ale přiznám se, že to bylo hlavně kvůli těm NIN, kteří mi tehdy zněli líp (taky si to kvůli NIN ode mě kdekdo půjčoval :-).
Z The Outer Limits mi v paměti uvízla snad jen ta coververze Pink Floyd, která mi tam tehdy zněla daleko nejlíp (ani nevím, jestli jsem někdy slyšel originál od PF). Jinak jsem to album teda moc nedocenil a na Voivod jsem postupně zapomínal.
Ale propagace na Progboardu zase jednou udělala své a přemýšlím, že bych to s touhle kapelou ještě zkusil. Minimálně tedy tu trilogii plus Angel Rat.
Akorát nezaručuju, že na kombinaci thrash metalu a prog rocku (jak jsem zjednodušeně pochopil styl Voivod) budu mít zrovna já buňky. Sci-fi tématika a zmiňovaná divnost by to možná mohly zachránit... uvidíme.

EasyRocker @ 11.03.2011 08:25:47
Apache: rozhodně zkus...a uvidíš, že třeba Nothingface (o Angel Rat a Outer Limits nemluvě) mají ke kombinaci thrashe a progrocku hodně daleko, thrash se dá jasně slyšet ješně na Killing Technology a Dimension Hatröss, ty se dají s přivřeným okem techno thrashem nazvat... Negatron byl pak návratem k thrashi, ale nikoli k tomu z 80. let, ale k neothrashi 90.let, je to velmi tvrdá deska, ale stále tam vystopuješ klasické poznávací znaky Voivod. Tenhle trend pak pokračuje i na Phobos... ale pro začátek doporučuju vše od Killing... až po Outer Limits;)

@ 11.03.2011 08:31:11
No, právě že Outer Limits mě v 90. letech nějak moc nebavilo. Což zas není tak dávno, takže pro začátek bych se zrovna téhle desce raději vyhnul.
Jak říkám, zkusím trilogii a pak Angel Rat a uvidím, jak moc to zabere...

Tohle už není metal, jak ho chápeme, ale ryzí cyberpunk, naprostý futurismus, hraný shodou okolností na "metalové" nástroje. Fantazie je bezbřehá, zpěv jedovatě punkový, o instrumentálních výkonech nemá cenu mluvit a skladatelská invence dává nový význam slovu bezbřehá. Famózní dílo. To The Hell, Voivod.
reagovat

A je to tady, konec trilogie o bytosti jménem Voivod, fakt, že Voivod vydali po sobě tři koncepční alba, by nebyl tak zajímavým, kdyby ta alba nebyla koncepční celkově v trilogii, což je podle mě naprosto heroický počin.

Co říc o samotném albu, já jej považuji za to nejlepší co, kdy Voivod vydali.

Denis Belanger konečně posunul svou hlasovou techniku do velice příjemných poloh, i když na borce formátu Geoffa Tatea nebo Maynarda Jamese Keenana nikdy mít nebude, alespoň si ovšem na nic nehraje. Denis D'Amour je jako vždy vyjímečný a opravdu škoda, že v roce 2005 zemřelna rakovinu štítné žlázy, která ho limitovala celý život.

U Jeana-Yvese Theriaulta jsem vždy přemýšlel, kde jsem jeho styl už slyšel, a až u této placky jsem na to přišel - jeho říhavé basové linky jsou na chlup podobné jako hra Chrise Squiera z Yes. Michel Langevin bubnuje snad jako nikdy předtím, ovšem bohužel ani potom.

Opravdu nedokáži mluvit o písních na albu, jrn jsem se trochu zděsil, když jsem viděl na coveru, že se zde nachází i cover Astronomy Domine od Pink Floyd. Toho jsem se trochu obával, avšak teď jej považuji za daleko lepší než oiginál.

Jinak nejlepšími písněmi jsou asi Missing Sequences a Into My Hypercube, kde výborně hraje hlavně Theriault.

Hodnocení je schváleno všemi hlasy...převratné album, alespoň v mém životě - *****

Jakub Križan 08.08.2007
reagovat