Jadis - Somersault (1997)

Když jsem si pořídil tuhle desku, byl jsem na rozpacích, co si o ní myslet. První i několik dalších dojmů: poměrně jednotvárná a nezáživná tzv. neo-progová muzika s monotónním zpěvem poklidně plynoucí od bodu počátek do bodu konec aniž by mě nějak zvlášť zaujala.

Dnešní dojem: opravdu dobré album plné nevtíravých nápadů, které posluchači teprve s několikerým poslechem vystupují na povrch, a také instrumentálně zdatní muzikanti. Hudba je snadno čitelná a používající nikterak přehnaně zkreslených barev kytary i kláves. Jenom ten zpěv mi pořád dělá trochu problémy, ale čím dál tím víc spěju k názoru, že není odfláknutý, ale jeho jistá unylost že je záměrná a svým způsobem i krásná a přitažlivá. Občasné vícehlasy mě těší.

Pokud bych měl zmínit některou skladbu, tak mě asi nejvíc zaujal krátký kytarový motiv v Tomorrow Always Arrives, kterým není zbytečně plýtváno a o to víc se na něj těším. Nad celek opravdu jenom mírně vyčnívají úvodní Live This Lie, Falling Away a závěrečná a nejdelší Hear Us.

Protože půlky nemáme, zaokrouhlím nahoru. I proto, že s každým dalším poslechem se mi toto CD líbí víc a víc.
reagovat