AC/DC - Blow Up Your Video (1988)

Album vlastním od roku kdy licenčně vyšel u Suprafonu na LP. Takže je to vlastně taková láska z mládí. Tudíž recenze ani nemůže být úplně objektivní. Teď ji zrovna relativně často hraju na CD tak jsem se rozhodl trochu ji tady pochválit. Myslím, že tak trochu nespravedlivě stojí ve stínu další řadovky The Razors Edge. Ne že by byla lepší - to asi opravdu ne, ale rozhodně není nijak slabá a průměrná, jak se v mnoha recenzích na mnoha webech lze dočíst. Z jejího obsahu se sice ve stálém koncertním repertoáru ustálil jen Heatseeker, ale já dnes po těch letech cítím potencionální hitovost z více skladeb. Asi budu sám na světě, ale na albu je dokonce moje nejoblíbenější skladba vůbec - TWO S UP. Dodnes z ním mám občas mírnej mráz po zádech :) Jo ten pocit z nový desky, hraničící téměř s eufórií už dávno neznám :( Už si dneska nový desky takhle neužívám. Vlastně ani nemůžu napsat, který skladby jsou pro mě potencionální hity, protože jsou to všechny. Jedině poslední This Means War je u mě o trošičku slabší. Dodnes se musím pousmát, když si vzpomenu na komentář mojí mámy : to je jako když se ty chlapy hádaj a refrén zní jako Děsnej chlap - tedy This Means War = děsnej chlap. Jo kam se hrabe Bitner to se nedá srovnávat. Prostě už to tam je na pořád. Tohle album AC/DC není samozřejmě na piedestalu jako Back in Black nebo Highway to Hell, ale "jenom" o stupěň níž.
reagovat

gunslinger @ 30.06.2013 12:33:07
Jediný album ktorý sa mi od ACDC nepáči

b.wolf @ 01.07.2013 12:24:04
Souhlasím s gunslingerem; AC/DC jsou od prvního poslechu High Voltage moje krevní skupina, ale tahle fošna mně nikdy neoslovila a neosloví.

domy @ 01.07.2013 18:35:43
Možná by to bylo opravdu trochu jinak, kdyby tahle deska nebyla jednou ze 3 nebo 4 prvních LP, které jsem z Hard n Heavy znal. Nebyl jsem "zatížen" znalostí klasických alb. Bylo to prakticky moje první setkání s AC/DC. A rozhodně to nebyla láska na první poslech. Prostě to zalezlo hluboko pod kůži.

Při vyslovení jména této desky si vždy vzpomenu na pražskou Barču, kde každý čtvrtek byla rockotéka a na ní pokaždé znělo Heatseeker, což je hned ůvodní skladba desky. Co jsem se na ní na parketu vyblnul. Na podzim jsem si šel hrát na vojáky, mezi tím deska vyšla u Supraphonu, při jedné z mála návštěv domova jsem si desku, kterou mně rodiče koupili, nahrál na mc a odvezl sebou, do konce vojny jsem jí přehrál mnohokrát ve walkmanu. Kromě alkoholu a cigaret jsou AC/DC - Blow Up Your Video jednou z desek, díky nimž jsem přežil 22 měsíců vojny bez úhony.
reagovat