Kaipa - Händer (1980)
01. Äntiglen (5:32)
02. Händer (6:21)
03. Regn (5:50)
04. Staden lever (4:20)
05. Elgrandi (2:38)
06. Krig (5:05)
07. Älska med mig igen (6:52)
08. Med trasiga segel (4:57)
Total Time: 41:35
Obsazení:
Max Ahman - guitar
Ingemar Bergman - drums, backing vocals
Mats Lindberg - bass
Mats Löfgren - lead vocals
Hans Lundin - piano, synths, vocals
Dostáváme se do let, kdy art rocku v té dřevní podobě zvonil umíráček, některé kapely se rozpadly, další upravovaly svůj repertoár dle přání producentů. Tímto procesem byla nucena projít i Kaipa. Jelikož měla dle hudebních bossů díky své určité oblíbenosti předpoklady zaujmout širší publikum, dostala nabídku od švédské gramofirmy Polar Music, která do té doby vydávala hlavně desky ABBY a několika málo pop umělců. Kapela podepsala a tím se jí otevřely dveře do prestižních studií Polar. Zde nahrávali např. Led Zeppelin a shodou náhod, když tu Kaipa pracovala na albu "Händer", potkávala se tu se svými velkými vzory, kapelou Genesis, která tu právě dokončovala práce na své desce "Duke".
Kaipa však musela čelit velkému personálnímu problému, neboť z důvodů uměleckých neshod kapelu opustil jeden z dosavadních klíčových členů - Roine Stolt, a na odchodu byl také basák Mats Lindberg (novou desku sice nahrál, ale měl již jen statut hosta). Stolt byl nahrazen kytaristou Maxem Åhmanem, který se dle dostupných informací předtím podílel na nahrávání desky jazz/prog rockové kapely Fred Israel.
K poslechu tohoto CD jsem přistupoval s určitými obavami, neboť několik namátkou přečtených ohlasů na tuto desku neznělo moc optimisticky. Nicméně výsledný střet se skutečností nebyl až tak hrozný.
První dvě sladby Äntiglen a Händer jsou celkem příjemné a solidně odsýpající rock popové hity s pompezními fanfárami kláves. Zadumaná klávesová instrumentálka s krátkým sólíčkem na kytaru Regn jako by vypadla z některých tří předchozích alb, chválím. Hitová Staden lever je hodně podobná coveru "Dívka Gloria" od Víti Vávry, tady se ale na pilu tlačí přece jen trochu více.
Krátká instrumentální Elgrandi je opět výborná - takový cinema sympho rock. Přímo však přechází do vyloženě disco znějícího cajdáku Krig. Následná Älska med mig igen je potemnělá prog rocková balada. No a závěrečná balada Med trasiga segel je takový kočkopes,chvílemi se tváří jako prog rock, potom přejde do disco rytmu a naopak.
Kapela tuto desku podpořila mohutným koncertováním. S jakým úspěchem se tehdy tento produkt setkal, zda byl nový hudební směr kladně přijat i u posluchačů, se mi zjistit nepodařilo. Deska však byla v roce 2015 remastrována a vydána poprvé! na CD.
Jelikož jsem předchozí desku ohodnotil poněkud příkrou trojkou, musím nyní jít dolů až na dvě hvězdy.
reagovat
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x