McCartney, Paul - McCartney (1970)

Dnes je to přesně 50 let, co tato Pavlova prvotina spatřila světlo světa a tak jsem si řekl, že bych mohl i já něco hodit do placu k tématu. Prvně se musíme zasadit do kontextu doby, rozpad Beatles byl nezastavitelný a Paula, jako hnacího člena skupiny posledních několika let, to dost mrzelo, tudíž se s rodinou schoval před světem na své farmě a začal tvořit... cosi. Album je převážně složeno z nedokončených fragmentů a pokusů, jako Hot as Sun/Glasses, Oo You, The Lovely Linda nebo závěrečná Kreen-Akore, a z kousků, co mu kluci nedovolili vydat pod broučí značkou, jako Teddy Boy nebo Junk. Nejvýraznějším songem celého alba je rozhodně Maybe I'm Amazed, jeden z jeho nejznámějších sólových hitů s typickou McCartneyho melodikou a já osobně z něho cítím silně znatelnou auru Beatles a zvuk, který doprovází celé album Let it Be. Na sólovky z téhož roku z produkce Johna a George to rozhodně nemá, ti dva stvořili po všech stránkách kvality úplně jinou muziku, jenže mám takový dojem, že toto album ani nějaké větší ambice prostě nemělo. Paul si zkrátka doma zabrnkal, zabubnil, splácal to na desku a vydal, kvalita je odpovídající a mě to tudíž vůbec neuráží a čas od času, když mám chuť na něco velmi nenáročeného, ale zároveň kapánek trhléhlo, tak si to rád pustím, přeci jen, tu potřebnou atmosféru, kterou v danou chvíli hledá, to má.
reagovat

jiří schwarz @ 17.04.2020 20:42:28
Velmi trefná krátká recenze. Souhlas 100 %. Tohle LP, vydané jen tak pro radost (nebo pro dodržení kontraktu?) jakoby nemá ambice, není nijak propracované, ale stejně je něm nesčetně syrových muzikálních nápadů, melodií. Spontaneita, uvolněnost. La la la la lovely Linda with the lovely flowers in her hands je stejně k zulíbání, jako Johnova Oh Yoko. Z Oo You, s nosným rock’n’bluesovym riffem, by Ten Years After udělali jevištní trhák. Junk, Teddy Boy – krásné melodie. Vím, že tohle LP není perla historie pop music a jazzu, přesto po několik dekád vždy a s radostí po pár letech občas poslechnu, tak jak dnes. Díky za připomenutí. 3* dávám oblíbeným kapelám ze jejich méně podařené kousky, které nemusím. Tady jsou to stejný 3*, ale s radostí.

ZeroCZ @ 19.04.2020 16:54:58
Zdravím, moc děkuji za reakci a prakticky i za trefný dovětek, souhlasím se vším!

jiří schwarz @ 19.04.2020 22:42:04
Jen drobný dovětek stran srovnání sólových broučích debutů: Georgovo 3LP a prvotinu Plastic Ono Band srovnává (snad i o chlup vyrovnaností předčí) Paulův o rok pozdější Ram.

Tento album je prvý ktorý som od Paula počul ako sólovku. Teda úplne prvý bola výberovka All the best ale to sa neráta. Tento album považujem za jeden z troch najlepších. tie ďalšie dva su chaos a electric arguments. Páči sa mi ako sám nahral všetko a ako sa mu podarilo zachytiť atmosféru nedelneho odpoludnia s rodinkou na dovolenke. totálna pohoda pre mna a radost pocuvat.
reagovat

luk63 @ 25.05.2011 11:21:22
Tohle album znám, stejně jako všechny desky Beatles a Lennonovo Imagine, od mala (asi osmi let - 1971). Dříve se mi líbilo, ale dnes se mi jeví jako hodně slabé a v sólové tvorbě Paula mám jiné oblíbence, např. Tug Of War nebo Flamin Pie. Ale poslechnu si i Ram nebo Venus and Mars.

Petr Gratias @ 27.05.2011 20:40:29
Asi Adama zklamu.... plný počet hvězd prvnímu sólovému albu Paula McCartneyho - McCartney se mi zda při vší úcti k nejpracovitějšímu ex-Beatlovi přece jenom moc. Ztotožním se s Janem Šimkem. Také u mě je to na dvě hvězdičky.....
Ano, Paul má alba, která si zaslouží pět hvězdiček a také alba se čtyřmi hvězdičkami, také se třemi, ale bohužel, tohle album se mi jeví jako umělecky nejslabší.... Neříká se mi to lehce , protože beatlesovský odkaz hrdě střežím a poslouchám i to co vzniklo po r. 1970 a je podepsáno jejich jmény.
Nejhůř je na tom Ringo..... Album Ringo (1973) a Goodnight Vienna (1974) mají docela slušnou úroveň, ale potom to šlo nezadržitelně z kopce. Ringo bohužel nebyl žádný zpěvák, žádný skladatel a textař a dokonce i na bicí na mnoha albech nehraje... takže to zachraňovala známá jména hudebníků a aranžérů, kteří občas napsali i něco nosnějšího, ale to už není Ringova zásluha......
Paul nesl a dodnes vlastně nese nejlegitimnější beatlesovskou štafetu a z jeho skladeb cítíme beatlsovské harmonie, i když dělá i věci z jiného soudku.....
Na prvním sólovém albu to ale bylo velmi slabé....
Nešťastné vydání téměř současně s albem Let It Be ho asi poškodilo v rámci marketingu, ale i umělecky.
Muselo ho to asi hodně štvát. John vydal kritikou pochválené album, George dokonce kritikou pochválené trojalbum.... ale on věděl, že kdo počká, ten se dočká......
PO tak silných skladbách, které nesou pečeť jeho autorství na Abbey Road to byl docela trapas....
Když se podívám na playlist.... tak skladby JUNK, TEDDY BOY a HOT AS SUN byly původně určeny pro Beatles, už na ně nedošlo. Kdoví, kdyby byl vývoj jiný, třeba se dostaly dodatečně i na album Let It Be, místo opakujícího se GET BACK, hříčky MAGGIE MAE a DIG IT... to jsou ale spekulace a my víme, že by to dáno vývojem možné nebylo. Po vydání Abbey Road už byly vztahy slavného kvarteta na bodu mrazu, anebo spíš každý hledal blechu na tom druhém a do toho Yoko Ono, Allen Klein a poměry v Apple.
Naštěstí album Ram bylo z jiného těsta a příslibem bylo i první album Wings - Wild Life......
Tohle album se nějak nepovedlo, třebaže má výtvarně hezký obal. To Paulovo zdůrazňování rodinného života a lidské vzájemnosti je v pořádku, ale umělecky to jeho prvními sólovému projektu neposloužilo..... Tak, sorry, Paule a Adame!

Petr Gratias @ 27.05.2011 20:45:30
Ahoj Luku63....
cítím Paula McCartneyho podobně..... mě se líbí také Venus And Mars, Band On The Run, Ram, London Town, ale i Red Rose Speedway a Back To The Egg...
Wings Over America je velmi dobrý živák - to byla asi nejsilnější sestava Wings - podle mého názoru...osmdesátá léta jsou ve znamení většího příklonu k popu a nasládlému soundu ve znamení Jacksonů a Wonderů. Pak se mě líbilo pár věci na Flowers In The Dirt a hodně Flaming Pie....
Zajímavé je, že koncertně byly Paulovy kapely pořád relativně na velmi dobré úrovni, rockovější, ale studiová alba už byla vlažnější a popovější....
Tak asi tolik....

leon66 @ 10.04.2012 14:30:12
Plně se ztotožňuji s názorem Petra.Nedokážu pochopit,že tento "skvost" vydal člověk, který se pár měsíců předtím podílel na Abbey Road.Řečeno slovy Jiřího Černého - jediná snesitelná skladba je Maybe I´m Amazed.Dvě hvězdičky, obě za jedinou píseň.

adam @ 10.04.2012 21:46:32
Reagujem skoro po roku, ale predsa. Peter. Nehádam sa a tvoj názor ti neberiem. Ale: zabúdaš na subjektívnu rovinu hodnotenia. Toto bol pre mňa prvý album Maccu čo som si kúpil. počúval som ho x krát. Nahral ho sám a to mi mimoriadne imponuje. nešiel vytvoriť druhého seržanta, alebo abbey road. Proste hral pesničky a experimentoval. Zvuková kvalita nič moc, ale zas na čom to nahrával? Nebolo to v štúdiu. Undergroundová nahrávka ikony. Tak to vnímam ja. Dakedy umelec potrebuje vypľuť to, čo ho ťaží, aby sa mohol pustiť ďalej. Pre mňa tento album ostane za 5 hviezd, lebo na rozdiel od George a Johna, ktorí už na Beatles srali od konca 1968 a svoje veci si už rádoby odkladali na sólovú tvorbu, Paul išiel s Beatles až do konca. Skepsa, sklamanie, pretlak? Neviem. Už priveľa kecám.
P.S. paulova tvorba u mňa nikdy nehrala prím. Ale tento album a Chaos. To je to čo sa mi páči.

velmi zvláštní deska, dlouho jsem kolem ní chodil po špičkách, věděl jsem jen, že obsahuje megahit Maybe I´m Amazed. S porovnáním debutu Lennona ( když nepočítáme ty obskurní "svatební" desky s Yoko atd. ) a Harrisona ( pomineme Wonder Wall ) je to ovšem slabota. Paul si tohle album vytvořil zřejmě pro radost, stejně jako jeho o 10 let mladší pokračování bylo natočeno doma, číší z něj dobrá nálada. Objevují se zde i dvě beatlesovské písně Beatles Junk a Teddy Boy, které najdeme na Antologii 3, ale bohužel nedotažené. Zde si je můžeme vychutnat v jejich plném znění. Mccartney obsahuje zajímavé skladby, např. instrumentálku Valentine day, Man we was lonely či Hot as sun a pak i pár věcí, které nepohladí, ale zase ani neublíží, např. That would be something nebo závěrečná Kreen-akrore. Album potěší asi jen Paulovy věrné fanoušky.
reagovat

První album Mc Cartneyho vyšlo záhy potom co Paul ohlásil
odchod z Beatles.Na mne působí poněkud nevyrovnaně.
Vedle věcí,kde je až příliš znát,že to vše
nahrál jeden/byť skvělý/ muzikant,jsou tady skladby,
které by si zasloužily zařadit třeba na Abbey Road.
Myslím tím Every Night a hlavně skvostnou Maybe
I´m Amazed,která je dodnes v Paulově koncertním
repertoáru/Praha 2004/. Tuhle desku beru jako nadechnutí před následujícím mistrovským kusem.
***
reagovat