Asia - Aura (2001)

Základní sestava britských pomp-rockových aristokratů Asia, se na přelomu letopočtu 2000 začínala drolit zevnitř. Po skvostně nastartované další etapě Downesova dítka, a trojici v dvouletém harmonogramu předkládaných výborných A- alb Aqua, Aria, Arena, najednou dvojice Downes/Payne osiřela. K materiálu který spolu napsala, si do studia pozvala řadu význačných hvězd, s jejichž pomocí dala dokupy jedenáctku tentokrát spíše než pomp-rockových, tak pop-rockových kompozic.

Na tomto materiálu je jasně vidět, že ani brilantní armáda muzikantů vám desku zachránit nedokáže, pokud je pospojována ze surovin, které spolu držet nechtějí. Howe, Crichton, Govan s kytarou na krku, či Sturgis, Colaiuta, nebo Phillips u bicích, nepředvádí se svými nástroji žádné světoborné výkony, jelikož kde nic není, ani....neboli, když nenapíšete dostatečně silný song, jak se vám má podařit u obecenstva zabodovat. Asia vždy byla soft, ale tahle deska je ultra soft. Pudinkově rozteklý sirup na nápady v té době chudých muzikantů, kteří, čekali zázrak od sestavy snů-kteráž-to na papíře může se tak jevit. Tak přesně takto jsem reagoval na tuto desku po prvním, až řekněme pátém poslechu. Tady se však dvojnásobně vyplatí vydržet a poslouchat neustále dokola, tedy za předpokladu, že vám styl a směr kapely/alba vyloženě nepijí krev. Čas je mocný čaroděj a v případě Aura účinkuje dvojnásob. Po měsíci si tak desku zařadíte spokojeně do skříně vedle ostatních A-alb Downesových Asia. Je zde hned celá fůra k zápisu hodných okamžiků, které A.O.R.-posluchač lehce rozpozná. Například nachově nadýchané melodie v úvodním rozjitřeném tracku Awake, příjemná rádiová jistota Wherever You Are, typická Paynovka The Last Time, a především dravá jazda Free. K těm povedenějším bych přidal i klenutou parádu The Longest Night a závěrečný instrumentálně pohádkově mlžný opar Aura.

Paynovu éru mám u Asie stejně rád, jako tu Wettonovu a na trojici předešlých alb nedám dopustit. Deska Aura pár slepých odboček nabízí, není to však nic katastrofálního a oproti už zhola nepovedené poslední pečeti této sestavy, sic rockovější, přesto markantně bezduché (poprvé na A nezačínající) Silent Nation, je tohle ještě pořád solidní prácička.
reagovat

steve @ 08.10.2019 17:25:30
On už to zaregistroval Easyrocker. Co ta náhlá změna, nebo jen vynucená přestávka? Dost dlouho jsi o sobě nedal vedět, najednou nebylo co číst. Má snad horyna dost muziky a psaní?

Pegas @ 08.10.2019 18:50:07
Ono je to sice hodně na hraně popu, ale mě se ta deska strašně líbí. Sestava muzikantů je luxusní, ale hlavně ty skladby a jak jsou zaranžované a zahrané, k tomu ten atmosférický zvuk, to je nádhera. Po vydání jsem ji celkem složitě sháněl a napoprvé mě trochu zklamala, protože je to dost dlouhá a pomalejší nahrávka, ale zanedlouho to přišlo. Jak mám skupinu Asia hodně rád, tak Aura je to nejhezčí, co nahráli. Mimochodem Ready To Go Home a Wherever You Are jsou coververze původně od 10cc a WAX.

horyna @ 09.10.2019 05:38:27
Easy a Steve: horyna nemá dost muziky, jelikož se už spoustu let řídí Braňovým heslem - ani den bez hudby :-).
Jen jsem si dal zhruba více jak týdenní pauzu a zkoušel, co to udělá, jak je ta "závislost" na psaní veliká. A ono to kupodivu býlo úplně v pohodě a nijak zvlášťmi to nechybělo. Občas jsem tu mrknul, něco přečetl ale nezapojoval se a nic ani pro sebe nepsal.

Ahoj Petře: dobře si vzpomínám na náš rozhovor o Asia a společné shodě na Payneho éru. Jen už nevím, jestli to bylo před Wilsonovým koncertem, nebo... :-) I to jak jsi adoroval Aura za svoji nejoblíbenější. Pravda, deska se těžko shání, já ji kaufnul před pár měsíci na Discogs a po prvních testech nevěřícně kroutil hlavou, jak se Pegasovi něco tak plytkého může líbit. Ale chtěl jsem do toho proniknout a tudíž se řídil heslem-vydrž Prťka, vydrž a za nedlouho to tam skutečně bylo, nahrávka mě čapla za pačesy:-)

EasyRocker @ 09.10.2019 06:03:42
Tak Braňovým heslem jsem se poctivě řídil, ještě než jsem tu Braňa vůbec poznal :-)) Jen málo dní v životě bylo bez hudby, to by o mě někdo musel přerazit hůl. Ale progboard mi určitě pomohl poznat tuny výborné muziky a včera jsem měl slinu a taky jsem trochu akčnil :-)

john l @ 09.10.2019 09:54:13
Tuhle desku zvučil Simon Hanhart, producent podepsaný pod nejsilnějšími díly kapely Arena. Už jenom to, by mělo být zárukou nějaké kvality.
Taky bych si rád jako jiní pouštěl desky každý den, ale moje ostatní aktivity to zatím neumožňují.

horyna @ 10.10.2019 03:45:35
Jméno producenta ti dobrý výsledek nezaručí. V historii je kvanta alb, která jsou zkur..., i když je pod nimi podepsaný óbr producent.
Jedno jméno za všechny - METALLICA - tolika známá persona jakou je Rick Rubin jim výsledek Death Magnetic pořádně pos... Větší zvukový hnus těžko, vlastně v dnešní době lehko pohledáš.

pinkman @ 03.01.2020 09:23:38
Našel bych dost výhrad, proč tohle album nedoporučovat. Bedlivě jej poslouchám a skladbu Free už potřetí. Ta je jak hořící pochodeň, pálí až běda. Už jsem nevěřil, že se kapela dokáže takhle vybičovat.

Pantata83 @ 23.03.2020 07:41:14
já jen přiluji oleje do ohně a tady souhlasím s Pegasem, pro mě byla dlouhá léta tato náhravka od dob debutové alba a alba Alpha, to nejlepší co jsem od nich slyšel. Ale asi se to nedá porovnávat. Já si prostě občas v tom složitém progrockovém světě rád odpočinu a tohle je nahrávka jako dělaná. Více ji komentovat nebudu, za mě to jsou 4 hvězdy, protože i ten rozbředlý puding se dá posypat gumovými medvídky a polknout bez útrap.

Dalibor byl ve svém hodnocení velice shovívavý a nebo má tenhle nemastně - neslaný hudební projev opravdu rád. Proti tomu nelze nic namítnout. Já si dobře pamatuji jednu ze svých dávných návštěv v tehdy ještě MLR, kdy si od Asie můj kámoš koupil jejich dvojku. Jako dnes vidím jeho zděšený výraz v obličeji, když tento výtvor vložil do stroje. Obsazení slibné, dílo nechám bez komentáře. Stačil tehdy ten kámošův všeříkající výraz. Ani sedmnáct let nestačilo k tomu, aby se u Asie něco změnilo. Já jsem si v podstatě z nudy koupil v akci prodejní sítě albert(ahold a.s.) za směšných 150,- Kč tuhle věc a výsledné zděšení je shodné s tím co jsem již výše popsal. Nálepka na přebalové slídě nesla i jména Tony Levin a Steve Howe, která jsou konečně uvedena i v bookletu, ale ani takoví velikáni výsledek nevylepšili. Pochybuji, že kdy ještě posbírám sílu k opakování poslechů, protože je to pro mě opravdu průšvih a nebo prostě jen tu kvalitu(důmyslně schvanou) neslyším. Kdo ví? Ale protože věřím, že spoustě lidí se tohle může líbit a s ohledem na hostování dvou zmíněných pánů, které nesmírně obdivuji, dám dvojici hvězdiček.
reagovat

Ty jsi tezky patlal @ 04.07.2009 08:10:18
meles tu howinka a muzice rozumis jak sousedka automatice pracce naliskej si blbe

Zdeněk @ 04.07.2009 08:19:48
Myslím,že i negativní reakci lze vyjádřit slušně.
Nenechme si tu zatahovat tenhle humus.Dle mého názoru
reakce podobné úrovně je třeba okamžitě mazat!

PaloM @ 04.07.2009 09:02:43
Súhlasím so Zdeňkom. Tiež si ale niekedy nevyberám slová. Mali by sme sa držať zásady: hudbu a jej tvorcov kritizujme, osobné invektívy vynechajme !
"Aura" - tu je ďalší dôkaz, že treba najskôr počuť a potom kupovať. Mám 1.CD Asia (1982) a teraz s odstupom rokov ma baví len "Heat of the moment". Počul som i CD "Alpha" a stačilo. Asia je príklad hodný Čapka "Ako psíček a mačička piekli tortu". Suroviny (hudobníci) samé dobroty a torta (dort, zákusok = CD) humus.

Voytus @ 04.07.2009 09:25:01
PaloM, Zdeněk a vůbec všici: Nemá smysl na tyhle reakce reagovat. Někdo prostě prošel kolem chtěl tu něco zanechat pro ostatní - bohužel na víc zřejmě neměl. Fakt bych si toho ani nevšiml, kdyby se nezačaly hromadit reakce další. Keep on rockin' in the free world!

Po prvním poslechu tohoto cd jsem konstatoval že je to a.o.r. jako vyšitý.Po několika dnech se mi některé melodie vracely do hlavy a tak jsem cd poslechl znovu a pak několikrát a hle docela mě tato hudba vzala.Velmi příjemné ,jak zpěv tak i hudba.Kdo má rád nenásilnou melodickou a vyváženou hudbu mohu jedině doporučit.Dávám 4 hvězdičky.
reagovat