Idle Race - Time Is (1971)

V lednu 1970 následoval odchod Jeffa Lynna k "The Move". Idle Race přijali dva nové členy - Mika Hopkinse (kytara) a Dave Walkera (vocals/harmonica) - a najali legendárního manažera Dona Ardena.

Vydali pak své dva dokončené singly, a ačkoli to byly staronové verze, oba odráželi spíše časnější zvuk 'Birthday Party'. Singly "In The Summertime" (Mungo Jerry) a "Neanderthal Man" (Hotlegs) dosáhly mírného úspěchu v Evropě. Zato ale v Jižní Americe, v zvláště v Argentině zaznamenal "In The Summertime" hned první místo tamnějšího žebříčku, a velmi brzy poté ho následoval i "Neanderthal Man", když oba dosáhly masivních prodejů. Přes nečekaný úspěch obou singlů, skupina nedostávala ani penny (snad ani do dnešního dne)! Přes omluvy gramofonové firmy bylo ale jasné, že příčinou je politická nestabilita v Argentině, což znamenalo, že zůstali bez honoráře!

Před svým rozpadem se skupina přestěhovala do Regal Zonophone, jehož prostřednictvím vydala své třetí a poslední album "Time Is". S novým označením přišel i nový směr - byl to svérázný dobře udělaný pop. Původní styl byl nahrazen folk-rockem, daleko vzdáleným od všeho, co skupina dělala předtím. Album, napsané z velké části Davem Pritchardem, se velice lišilo od svérázného stylu jeho dřívějších popových skladeb. Srovnáním Daveových předchozích písní s těmi na tomto albu, je zřejmá pozoruhodná změna ve stylu k více náladovému. Mnohé skladby alba klonily se silně k 'elektrické lidové' hudbě, zejména "Dancing Flower", "And The Rain", "I Will See You", a "Bitter Green", zatímco v kontrastu, "By The Sun" se svým rozsáhlým těžkým bluesovým nástrojovým obratem více připomínal první LP nahrané Black Sabbath. "Alcatraz" a dvě roztomilé balady "The Clock" a "Sad O' Sad" byly zjevně ovlivněny stylem Deep Purple. Ve skladbě "She Sang Hymns Out Of Tune" však naopak uslyšíme mladíky s nohama ponořenýma do čistého zvuku Idle Race. "Dancing Flower" (Idle Race se setkali s Jethro Tull!), první skladba alba byla vydána jako singl spolu s "Bitter Green". To ale nedokázalo nadchnout veřejnost, aby se nahrávka kupovala ...

Po řadě let tvrdé práce ve skupině Dave Pritchard zmalomyslněl a svou činnost skončil, nešťastný kvůli vedení a nedostatku úspěchu skupiny. Skupina se poté rychle rozpadla... Pritchard byl brzy následován Davem Walkerem (k Fleetwood Mac, pak k Savoy Brown), Rogerem Spencerem a Mikem Hopkinsem! A nakonec tam tedy zbyl už jen jeden - Greg Masters. To byl nyní jediný původní člen, který se zřejmě rozhodl udělat ještě jednu zkoušku tím, že se spojil s Bobem Wilsonem a Davem Carrollem (Oba ex-Tea And Symphony), Bobem Lambem (ex-Locomotive) a Stevem Gibbonsem (ex-Balls).

The Idle Race přestali existovat v únoru 1972. Ostatní členové nahradili Grega Masterse Bobem Griffinem a toho pak znovu Trevorem Burtonem ze skupiny The Move. A tak jako se Nightriders stali The Idle Race, tak se z Idle Race stal The Steve Gibbons Band.

Jan Braum
se souhlasem autora převzato z: >> odkaz
reagovat