Král, Ivan - Photoalbum (2002)

CDirect CDCD 2, 47:48
"Z Vašich alb vydaných a nahraných v Čechách je Photoalbum nejvíce rockové. Je to přirozený vývoj nebo záměr? Obvykle míváte dostatečnou zásobu skladeb, takže bylo možné zamířit jinam," zeptal jsem se Ivana Krále. "Nebyl to ani záměr ani přirozený vývoj. Album bylo napsané v takovém duchu, ve kterém jsem se v tom čase právě ocitnul. Já na moc "filosofovaní" kolem populární hudby nejsem. Záleží mi na tom hlavně zachytit ten moment, ve kterém jsem se ocitl a zhudebnit jej," odpověděl až na tři texty výhradní autor a kromě bicích (a dvakrát užité foukací harmoniky) také instrumentalista a zpěvák. Podle úvodu, bloku prvních pěti šesti skladeb (Pretty Lady, You Take My Money, Funny Farm…) by člověk soudil, že pryč je doba jemnějších písniček předchozích českých studiových nahrávek. Ostré, sevřené skladby, krátká úsporná sóla, vše jako z jednoho kusu, přímočarý rock starého, ale vlastně stále moderního střihu. Většina písní je na věčné téma on - ona, ale nechybí ani zdravě naštvaná Put’em Up. V té není úplně jasné, zda jde o USA nebo Českou republiku, ale v mnoha ohledech jsou politické poměry a ti, co se politikou živí podobní, takže je to o nás stejně jako o nich. Telling Lies je vlastně milostná píseň naruby, jakási výčitka. Po harmonikou ozdobeném Smoke Out se hudební podoba pro zbytek alba trochu, ale ne moc, zjemní. Charakteristické zpěvné motivy by při pomalejším tempu zapadly na předchozí, více melodicky postavená alba, ale tady jim to sluší víc. Náladová hříčka I’m Lazy, ještě víc Another Broken Heart s výraznějším partem kláves nebo lehce nostalgická (vzpomínání nad sklenkou vína a fotografiemi) Let It Go. Závislosti jsou různé, ale ta popisovaná v Addiction, písni co vás dostane na první poslech, je z těch méně nebezpečných ("Když jsem s tebou, problémy mizí," zpívá se v ní). Čtrnáctou položkou - jemnou, více na syntezátoru než na kytaře postavenou Dark Eyes album sympaticky doznívá.
Kdybych si měl vybrat skladbu, která mě nejvíc oslovila, musím říct, že skoro všechny. Z těch nejméně sedmi se vybírá opravdu těžko. Ivan odstartoval u nové firmy víc než dobře a natočil svěží, své nejvíce rockové a současně nejvyrovnanější domácí album.
**** Petr Nožička Audio 3/2003

reagovat