Banco del Mutuo Soccorso - Garofano Rosso (1976)

CD Virgin - 7866172 /2000/

Tomuhle albu jsem se vyhejbal, jako čert kříži. Věděl jsem, že je zcela instrumentální a bez fenomenálního Francesca di Giacoma jsem si ho prostě nedovedl představit. Ani obal se mi nelíbil a tak jsem ho považoval za takovej výstřelek, bez kterého se v klidu obejdu. Ale byla to chyba...

Garofano rosso (Červený karafiát) je soundtrackem k filmu, natočeného podle stejnojmenného románu Elia Vittoriniho. Jeho příběh je zasazený do prostředí Sicílie v době nástupu fašismu a na pozadí politických událostí líčí první citová vzplanutí mladého studenta lycea, i touhy, iluze, nadšení a smutky tehdejší italské mládeže. Zní to hrozivě a film samotný u diváků neuspěl. Ale hudební stopu má vý - bor - nou. Stylově jsou to jasně identifikovatelní Banco Del Mutuo Soccorso, přesně zapadající do roku 1976. Nikdy bych tomu nevěřil, ale téhož roku vydané album Come in un'ultima cena se mu opravdu docela podobá. Obě desky charakterizuje najazzlá rytmika a poměrně střídmá, až subtilní hra klávesových nástrojů, rozkošatělá přesně cílenými sólovými vstupy kytary, trubky, nebo lesního rohu.

Pochopitelně, je to hudba k filmu a tak není divu, že se tady hlavní motiv - i některá další témata - pořád objevují a vrací. Byť v různých obměnách. Nejsilnější dojmy ve mě zanechaly titulní Garofano rosso, uvolněná Esterno notte a sugestivní 10 Giugno 1924. Svou atmosférou mi tahle nervní a velmi působivá skladba připoměla mistry horor rocku Goblin a to je co říct. Za vrchol alba pak považuji nejdelší, takřka osm minut dlouhou Suggestioni di un ritorno in campagna. To jsou ryzí Banco a jediné, co této skladbě schází je Francescův zpěv...

Film je na ytb, ale ve velmi špatné kvalitě a tak jsem u něj dlouho nevydržel. Nicméně, hned úvodní sekvence obsahuje slide show zažloutlých fotografií skupinek mladých mužů ve fašistických uniformách a spolu s hudbou výše uvedené 10 Giugno 1924 je to velmi působivé. Už jenom kvůli hudební složce bych to chtěl někdy vidět celé.

Reedice od Virgin je laciná, ale taky pěkně odbytá. "Booklet" tvoří lístek papíru ve formátu 120 x 120 mm, s reprodukcí obalu vpředu a sestavou kapely vzadu. To mohli dát rovnou do pošetky a ušetřil bych hromadu místa. Zvuk je naštěstí výbornej a tak neremcám - zrovna od B.M.S mám takhle provedených vydání celou řadu.

Dávám (slabší) čtyřku a přidávám výzvu : fanoušek Banco del Mutuo Soccorso by se s tímhle albem neměl minout. Byla by to škoda.

reagovat

Ryback @ 07.10.2017 16:31:25
Ahoj Snejku. Díky za recku! Radost ji číst. Pod poslední odstavec (a nejen pod něj :-) bych se mohl podepsat - protože tohle je nádherný album a vůbec mi nevadí, že je instrumentální - symfonický rozměr téhle skvělé kapely tak ještě víc než jindy vyniká.

Snake @ 07.10.2017 16:50:39
Ahoj Honzo, dík, že ses ozval. K Banco jsem se vrátil po delší době a cédéčko mám doma teprve pár týdnů, ale sjíždím ho poctivě a často. Teď už mi chybí jedině následující - a opět zcela instrumentální - "... di terra". Co ty na něj ? A ten film - Garofano rosso - jsi náhodou neviděl ?

Ryback @ 07.10.2017 17:39:27
... di terra je zvláštní, zajímavé album a mám ho rád, Banco alba ale vlastně moc nepřipomíná, a to nejen proto, že je zase jen instrumentální. Díky střídání (nebo prolínání) v podstatě spíš klasické hudby a jazzu album chvílemi zní spíš jako nahrávka Franka Zappy. Ale dlouho už jsem tohle album neslyšel... Ono je tý poslouchatelný hudby i pro nás naštěstí tolik ;-). V každém případě - klobouk dolů za odvahu, přijít s něčím takovým v roce 1978...

Jinak film Garofano rosso jsem neviděl. Píšeš, že neuspěl, což ale samozřejmě neznamená, že by mu člověk neměl dát šanci, kdyby měl příležitost... Pink Floyd taky udělali hudbu k filmu třeba More nebo Obscured by clouds - většina fandů Pink Floyd tahle alba zná, ale dané filmy?
Tahle kapela mě pokaždé fascinuje něčím podobným jako Latte e Miele - člověk jen žasne a říká si, jaký musejí mít ti hudebníci obrovský hudební rozhled, s takovou lehkostí a sebedůvěrou pak míchat rock, jazz a klasiku a ještě to dává všechno smysl...

Je prima, že tahle starší alba jsou většinou třeba na ytb - člověk tak tomu může dát šanci před ev. koupí CD nejdříve tam.

Snake @ 08.10.2017 09:13:50
Právě ...di terra je posledním albem ze sedmdesátých let, které nemám. Už jsem ho kdysi testoval a tak úplně mi nesedlo, ale uvidíme. Znáš sběratelskou vášeň, je to potvora.

Jeden titul Banco del Mutuo Soccorso však ještě přikoupím. Vyšlo to i samostatně, jako "Quaranta (Live Prog Exhibition 2010)", ale já mám políčeno na celý - 7 CD a 4 DVD - box set Prog Exhibition 2010. Tehdy se tam sešla celá špička italského progresivního rocku - Banco, P.F.M, Osanna, The Trip a další. Hodně z toho už jsem viděl na ytb a je to paráda.