Nightwish - Dark Passion Play (2007)
1. The Poet and the Pendulum (13:53)
2. Bye Bye Beautiful (4:14)
3. Amaranth (3:51)
4. Cadence of Her Last Breath (4:14)
5. Master Passion Greed (6:02)
6. Eva (4:24)
7. Sahara (4:25)
8. Whoever Brings the Night (5:47)
9. For the Heart I Once Had (3:55)
10. The Islander (5:05)
11. Last of the Wilds (5:40)
12. 7 Days to the Wolves (7:03)
13. Meadows of Heaven (7:10)
Total Time: 75:43
Obsazení:
- Anette Olzon / vocals
- Tuomas Holopainen / keyboards
- Jukka "Julius" Nevalainen / drums
- Marco Tapani Hietala / bass, vocals
- Emppu Vuorinen / guitars
Nightwish – Dark Passion Play je prvý album skupiny po tom,čo bola „odídená“ Tarja. Skupina si po dlhšom hľadaní vybrala namiesto nej Anette Olzon.
Výraz skupiny sa tým zmenil, ale so zmenou sa vyrovnala podľa mňa dobre. Samozrejme na túto výmenu bude spústa názorov. K samotnej platni. Skupina ju pojala veľkoryso, produkcia nešetrila. Z bookletu čítam, že na nahrávaní sa zúčastnil zhruba 60-členný symfonický orchester, 42-členný spevácky a 12-členný gospelový spevácky zbor. Na nahrávke je to počuť, je najviac symfo zo všetkých doteraz vydaných. Skupine sa podaril namiešať zaujímavý hudobný koktail.
Najviac ma upútala úvodná 14 minútová The Poet And The Pendulum. Začína akoby zdiaľky prichádzajúcim spevom, mohutne nastúpi orchester ,opäť spev s peknou melódiou a chytľavý refrén. Nasleduje pomalá,,jemná časť so sláčikmi a citlivým Anettiným spevom, opäť nástup orchestra s agresívnym Hietalovym spevom a posledná pomalšia Anettou spievaná časť.
Bay bay butiful - melodická pieseň založená na kontraste spevu jemnej Anetty a živelného Marca
Amaranth Cadence Of Her Last Breath, Eva, Sahara, For The Heart I Once Had sú pomalšie skladby, v ktorých dominuje spev Anetty
Whoever Brinngs The Night – svižná skladba s hitovým potenciálom.
Z úplne iného súdka je k metalu tiahnuca a až surovo Hietalom spievaná Master Passion Greed.
Veľmi dobre vyznieva piesň The Islander, ktorú jej autor Marco aj spieva, a netradične“civilne“, tak trochu Jethro Tull.
Zaujímavá je aj inštrumentálka Last Of The Wilds vychádzajúca zo severských motívov.
7 Days To The Wolves – opäť skladba s chytľavou melódiou pre Annete, v refréne podporovanou Marcom so sólom na gitare a husliach
Meadows Of Heaven – záverečná skladba začína jemným spevom na podklade zo sláčikov, postupne pridáva spev na intenzite,pridáva sa orchester, zbory, skladba i doska ide do finále.
Nightwish sa vyrovnali s výmenou speváčky so cťou. Na albume dostal priestor ako spevák basista Marco Hietala, samému i so speváčkou mu to svedčí. Zvuk nahrávky je bohatý, možno je skupina v tej bohatosti trochu utopená, ale celkovo by som album dal na úroveň s predchádzajúcim Once, štyri hviezdy.
reagovat
PaloM @ 02.01.2011 18:22:08
Mal som veľké očakávania. Čítal som všetko dostupné, prečo po fantastickom koncerte, zvečnenom na DVD "End of an era", dostala Tarja padáka. Ako fanúšikovi dôvody sa mi zdali malicherné, ba až vtákoviny. Trochu mi to pripomenulo "causu" John/Yoko versus Beatles, ale v obrátenom garde (manžel Tarji).
Tešil som sa na nové CD, na ktoré sa dlho čakalo, veď sľubovali fanúšikom hory-doly. V závere recenzie si to čiastočne vystihol. Skupina je utopená v nadprodukcii, bombastické, prehnané aranžovanie, zbytočne pridaní symfonici. Neporadím si, dosť som sa snažil, tento album nepatrí k mojim obľúbeným.
Oceanborn, Wishmaster, Century Child, Once a koncertný klenot End of era - to je pravý Nightwish. Lepší to už nebude :-)
Samozrejme rešpektujem tvoj názor.
pito63 @ 03.01.2011 15:46:00
Nightwish som prestal sledovať po vydaní "Once". Tento titul ma veľmi neoslovil, preto som vedome zabudol aj na nahrávku "Dark Passion Play". Do dnešného dňa som ju nepočul. Staré nahrávky mám rád.
Neviem, aký úspech mala táto platňa, nesledoval som jej osud. Mám však pocit, že mnohými už bola odsudzovaná dávno predtým, než tušili, kto na nej vôbec bude spievať.
Mohyla, vďaka za recenziu!
martin69 @ 03.01.2011 15:57:21
Wow!Samé záporné reakce :-).Na úrověň Once podle mne nedosáhlo.Ale premiéra s Anette Olzon dopadla myslím velmi dobře.Co se mě týče jsem spokojený.
PaloM @ 03.01.2011 16:08:25
Martin, proti samotnej speváčke nemám namietky. No mal som pocit, že sa kapela veľmi snažila, aby nebola bez Tarji horšia, až to so snaživosťou prehnala. Chýba mi tam odľahčenosť, ktorú potlačila symfonika.
martin69 @ 03.01.2011 16:53:49
Palo uvidíme či spíše uslyšíme na další desce.Jsem na ni velmi zvědav.Buď se Nightwish někam posunou nebo se začnou opakovat.Nechám se překvapit.Dark Passion Play je pro mne dobrá deska.Dobrá znamená za tři.:-)
miguel7 @ 03.01.2011 17:01:11
"když nemáme nápad, tak to přehlušíme bombastikou, chóry, sbory, symfonií a něco si vezme z támhletoho a ještě tahle melodie z rádia se mi líbí, tak ji tam šoupnem...on to nikdo nepozná a sežerou nám to...opět:)" takový mám pocit z posledních 2-3desek...bohužel, měl jsem je kdysi rád (Wishmaster, Oceanborn...zněli originálně a odlehčeněji). Teď to tlačí ze sebe s čímdál větší křečovitostí...omlouvám se za tento kritický postoj, ale jinak to žel nevidím
Mohyla @ 04.01.2011 09:11:03
Miguel7: Tvoj pohľad na Nightwish má racionálny základ, zhoduje sa i s postojom oficiálnej kritiky. Hlava hovorí, áno, je to tak. Ale v tomto prípade, a umňa sa to týka aj napríklad Rhapsody Of Fire idem proti prúdu, mne sa proste tá bombastika, symfonici a chóry páčia, takže pri pohľade na túto muziku u nás bude stále rozdiel tých dvoch hviezd. Som pripravený na "kameňovanie".
miguel7 @ 04.01.2011 14:16:25
Mohyla: :) nekamenuji a nebudu:) Mě se taky líbí "bombastika a velikost zvuku". Např: zbožňuji A Night At the Opera od Blind Guardian, kde je orchestru, pompy a chorálů jako skoro nikde. Když porovnám tyto dvě desky, tak u BG jsem měl problém se dostat na kloub jednotlivým písním. Jsou mnohdy tolik překombinované, komplikované, tolik zvratů a melodií, že i po 50. poslechu jsem pořád něco objevoval (písně třeba jako Batlefield, a vrchol o čem teď píšu je And then there Was Silence). U téhle desky Nightwish jsem měl problém udržet pozornost již po druhém třetím poslechu, i když zprvu ohromí, ale když už si zvyknu na ten mohutný zvuk, tak mám pocit že mi z té hudby už nic nezbyde a slyším již jen to co hrají již deset let a pořád ty samé melodie. Možné je i to, že mám již na ně averzi...:)
Kritiky nečtu. Jediné recenze které si někdy (opravdu občas) jsou ve Sparku, když stojím dlouhou frontu v Kaufu.
Stejný problém mám se jmenovanými Rhapsody a celou tuhle bárku táhnou chlapáci z Manowar. Ty hrajou úplný prd ze posledních cca 15let. Mám rád od nich staré desky, jako Sign of the Hammer, Fighting the World, Triumph of Steel...Tam zněli ještě dobře a měli i jakousi atmosféru dávnočasu, která mne chvíli přitahovala
Mohyla @ 04.01.2011 14:27:22
Miguel7: S novým Manowarom sa zhodneme. Ale mám taký dojem, že si sa chystal na Shadow Gallery, to je iný bonbónik, nedorazili ešte, alebo si to s niekým mýlim? Tam by som to videl na zhodu, krásne dosky!
miguel7 @ 04.01.2011 14:36:56
mohyla: to nevím která teď bije, ale Shadow Gallery mi přinesl ježuch (Room V) má druhá deska od nich a i když ji nemám tolik naposlouchanou (tu je vidět rozdíl oproti těmto siláckým deskám), tak už se vylupují mí favoriti a občas mi vystane v hlavě nějaká melodie a zprvu tápu co to je, a pak zjišťuji že to jsou noví Shadow Gallery a že se mi začínají postupně dostávat do hlavy a tak to má být s pořádnou deskou i hudbou. Se SG se tak postupně poslední dny probíjím i Vanden Plas (taky nejsou špatní) a Dead Soul Tribe (ti jsou dost zajímaví)
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x