Dio - Strange Highways (1993)

CD jsem zakoupil již velmi brzo po jeho vydání.
V devadesátém třetím to, pravda, už takový problém nebyl. Zaregistroval jsem opětovné razantní změny v sestavě, hlavně na postu kytary se ukázala pro mě do té doby naprosto neznámá osoba jménem Tracy G. Dále mě velice zaujal cover alba. Vůbec nevím, co jím chtěl autor říct, ale je super. Prostě takový divný a hypnotický. Covery alb jsou pro mě prostě důležitou součástí kompletního dojmu z daného alba. Bohužel tuto nahrávku vlastním doposud "pouze" na CD. Původní LP verze je prakticky nesehnatelná za nějakou rozumnou cenu.

Ale k hudbě. Nemůžu si pomoct, ale mně se komerční "sebevraždy" tohoto typu většinou moc líbí (viz Iron Maiden a jejich deska The X Factor). Jde o album, které kompozičně i zvukově navazuje na předchozí Lock Up The Wolves a jde v mnoha směrech ještě o dost hlouběji. Takovou tíhu, vážnost a Diův snad nejdrsnější pěvecký projev vůbec jsem rozhodně nečekal.

Už první skladba Jesus, Mary, & The Holy Ghost je pořádný valivý nářez. Tentokrát žádný rychlý otvírák typu King Of Rock n Roll, Night People nebo Wild One. Dio je v některých momentech alba pěvecky až "přeexponovaný". Však poslechněte výborné skladby Firehead, Hollywood Black nebo One Foot in the Grave. Zpěvák do toho jde chvílemi až na 110% a jde mu to výtečně.

V případě Strange Highways ale není hudební obsah (zatím ještě) ani náhodou nudný. Na albu je totiž stále dost a dost nápadů, které z této nahrávky nedělají jen bezduchý riffový bigbít. Nejrychlejší skladba alba, pokud na ni někdo čekal, Here's to You, přichází jako předposlední a po ní snad nejuvolněnější skladba alba Bring Down the Rain. Je to závěrečné příjemné vydechnutí, po velice dobře strávené padesátiminutovce.

Strange Highways je asi nejvíc "heavy" album v diskografii Dio a mě se prostě moc líbí. Civilní, bez draků, duh a čarodějů...
reagovat

pinkman @ 06.08.2019 14:12:11
Tahle deska mě nikdy neoslovila. Na Dia je příliš těžká a depresivní.

steve @ 06.08.2019 14:16:33
Tracy G není tak dobrým kytaristou jako Campbell nebo Goldie. V tom vidím hlavní problém.

martin.b @ 06.08.2019 15:04:30
steve: Campbell a Goldy jsou od Tracyho G diametrálně odlišní hráči. Jestli je Tracy G horší nebo lepší, je podle mě víc otázka vkusu. Docela by mě ale zajímalo, jak by vypadala zrovna tato nahrávka s Campbellem.

steve @ 06.08.2019 15:25:28
melodičtěj

jirka 7200 @ 06.08.2019 16:24:23
Se Strange Highways reagovali Dio na hudební vývoj ve světě, kde vládnul grunge a doom. Toto byla jejich odpověď. Mě tyto desky blíže neoslovily.

Strange Highways je album vydaný v roku 1993, po ukončení Diovho pôsobenia v Black Sabbath. V novej zostave obstarala rytmiku dvojica Appice a Pilson, ktorá je nosným pilierom albumu. Aj keď na väčšine skladieb sú uvedení všetci štyria členovia, hráčom, ktorý najviac ovplyvnil sound nahrávky je gitarista Tracy G. Jeho hra je svojská, vyznačuje sa temnými, chmúrnymi, ťažkými rifmi. Ale najväčšou devízou je Diov exponovaný, suverénny spevácky prejav, ktorý kraľuje nahrávke. Tá chmúrna atmosféra sa vinie celým albumom, piesne sú vzácne vyrovnané, zaujímavé, hrané a spievané s veľkým nasadením. Najviac sa mi páči prvá, úderná Jesus, Mary, & The Holy Ghost, najtemnejšia Strange Highways, pomalá Give Her the Gun a až hororom zaváňajúca Evilution. Ako som už spomenul album je vyrovnaný a radím ho k tomu najlepšiemu, čo Dio nahral, hodnotím štyrmi hviezdami****

reagovat