Traffic - Shoot Out at the Fantasy Factory (1973)
1. Shoot Out At The Fantasy Factory (6:01)
2. Roll Right Stones (11:44)
3. Evening Blue (5:15)
4. Tragic Magic (6:39)
5. (Sometimes I Feel So) "Uninspired" (7:20)
Obsazení:
- Jim Capaldi / drums, vocals
- Roger Hawkins / drums
- David Hood / bass
- Steve Winwood / guitar, keyboards, vocals
- Chis Wood / saxophone, flute
- Reebop Kwaku Baah / percussion
with
- Barry Beckett / keyboards
- Jimmy Johnson / guitar
Shoot Out at the Fantasy Factory je posledním kvalitním počinem kapely Traffic. Nalezáme v něm stále silně hořící kreativní plamen souboru, jež byl začátkem sedmdesátých let povážován za "typický" prvek tvorby Traffic. Hudba z části postavena na perkusním doprovodu a dechových výstupech, oplývá silným energickým jiskřením s prvky jazzové improvizace a typickým vokálním frázováním. Pětice vyrovnaných zástupců, dá poprvné se seznamujícímu "přijímači" řádně zabrat. Pánové nejsou žádná ořezávátka v oboru a svůj temperament si vypěstovali, během předchozích pokusů. Přesto, je potřeba poslech alba Shoot Out at the Fantasy Factory naordinovat, když už, tak proto, aby měl člověk přehled, že nejen Pink Floyd A King Crimson se živili technicky precizní hudbou před čtyřicetii lety.
reagovat
steve @ 22.07.2017 09:50:48
Vandergrafovské pojetí hudby Traffic se mě líbí skoro stejně, jako jejich jmenovaných vzorů. Saxík tady laskavě duní, koncepce skladeb je zajímavá a vokál taky celkem ujde. Výborná deska, z těch Trafficovských určitě jedna z nejlepších. V rámci disco za pět.
Dva roky po The Low Spark of High Heeled Boys vychází Shoot Out at the Fantasy Factory, poslední z tria nejlépe hodnocených alb Traffic. Sestava se mírně změnila, baskytaristu a houslistu Ricka Grecha vystřídal skvělý studiový hudebník David Hood (www.hoodbass.com/main.html)
SOATFF nebylo kritikou přijato s takovým nadšením, jako jeho předchůdce, na žebříčku Billboardu se však umístilo o příčku lépe. Obsahuje pět skladeb, které - až na instrumentálku Tragic Magic Chrise Wooda - opět složila sehraná dvojice Winwood/Capaldi.
Úvodní skladbou nás provází zdařilý kytarový riff, který může někomu mírně připomenout Smoke on the Water. Pak přichází nejdelší opus tohoto alba, píseň Roll Right Stones, která byla na pozdějších remasterovaných vydáních o dvě minuty zkrácena. Následuje melancholická balada Evening Blue, pak již zmíněná instrumentálka a na závěr bluesová Uninspired, která možná naznačuje blížící se tvůrčí krizi kapely.
Co se týče hodnocení, jsou to u mě slabší čtyři hvězdičky. Jak už jsem se zmínil ve svých předešlých recenzích, nemusí styl Traffic každému vyhovovat, ale v každém případě jde o povedené album šestice excelentních muzikantů.
reagovat
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x