Judas Priest - Ram It Down (1988)

09.05.2016 EasyRocker | #

Deska Ram it Down je po vzdušném a melodickém Turbu zase návratem k osmdesátkové metalové klasice. Nesrovnával bych to ani s následujícím Painkillerem, který je přece jen už rázným úkrokem k moderně, ač si to moc lidí neuvědomuje a stále ho řadí ke staré tvorbě tak nějak ze setrvačnosti.

Nemůže snad být říznějšího kovového úvodu než rozfajrovaná titulka. Výkřik, přívaly syrových riffů a ječivá sóla, drsně deklamující Halford. Pro mě určitě velmi sympatický úvod, který po zvukově odlehčeném albu Turbo (které ovšem miluju) znamená zase návrat k hlučnému kovu se vší parádou. Nechybí ani vypjatý stadionový hukot. Heavy Metal má těžce odsekávané riffy a svou hmotností a agresivitou je dokonalým pomníkem stylu - částečně ho kazí jen nápadně chemický zvuk bicích. Halfordovo refrénové "kázání těžkého kovu" je neodolatelné. Trošku slabší je Love Zone, kde mi spíš než zvuková chemie vadí nějaký zásadnější nosný nápad. Jako by hoši trochu chtěli navázat na Turbo, tam ale bylo jednoduchých a úderných nápadů přehršle. Tuhou metalickou riffovačku Come and Get It jsem měl vždycky rád a nezměnilo se na tom nic doteď. Skvostný, neodolatelný nástup a metalicky razantní a působivý Halford mi stále dodává pozitivní husinu... víc než spokojeně podupávám! A je tu další strhující jízda ve stylu titulní skladby - záplava rychlých kovových šrapnelů, škoda jen těch syntetických bicích, které prostě nemají dost razance a odpalu. Ale jinak Halford a jeho dokonale vedený refrén to zachraňuje a je tu i podmanivě melodicky drtící sólo. Chcete-li dramatickou, patetickou baladu a la JP, je tu Blood Red Skies. Synti úvod, pomalé ponuré akustiky a opravdu ledově podmanivý výkon Halforda, který ukazuje, že mu genialita nebyla dána jen v hlasové stratosféře - zcela suverénně mění polohy. Pak se objeví těžce sabatovské, chemicky načichlé riffy, a Halford vládne nad celou touhle apokalypsou, melodické strunné stěny jsou nezničitelné. Je to jediná skladba podobné nálady na albu, takže patřila vždy k mým oblíbeným. I´m a Rocker je dobový metalový stadionový hymnus s patetickou náladou, ale dobře vysázenými kaskádami riffů. Taková moderní verze United či Také on the World s krásně melodickými sóly. Johnny B. Goode je zajímavý metalický cover dávného hitu Chucka Berryho a rock´n rollový nestor by se asi divil, jakou kovovou palbu kdysi stvořil. Kdysi jsem na to zuřivě dupal a skákal, byla to velká láska, dnes už tak ne, ale určitě odvážné stylové pojetí. Love You to Death je věc trochu podobná Love Zone, moderní sekané riffy jako by už trochu přivolávaly Painkillera, je tu jednoduchý umělý rytmus, hoši tu ale zabředli do složitostí, refrén se mi nelíbil už tehdy a tím méně dnes. Závěrečnou temnou, sabatovsky těžkou deklamaci Monsters of Rock jsem kdysi zbožňoval, dnes už jsem tak nějak neutrální - buďto mi to sedne či ne. Ledová, chemická atmosféra trochu upomíná Blood Red Skies, stejně jako palčivé sólo, ale tempo je svižnější. Neveselý, těžký, až industriální závěr alba.


Tohle album mám rád, kdysi jsem ho dokonce miloval. Dnes už jsem ale objektivnější a slabší kousky tu přece jsou - Love Zone, Love You to Death, moc mi nesedí ani zvuk automatických bicích. Pak je tu ale řada skladeb, za kterých jsem nadšen. Za čtyři.
reagovat

19.08.2010 Mr.Black | #

Vždycky, když slyším ten výkřik v úvodní jízdě "Ram It Down", ježí se mi chlupy na krku. Tahle skladba pro mne představuje absolutní vrchol metalových vypalovaček. Šílená rychlost a naprosto neskutečný souboj kytar je jako z jiného světa.

Druhá "Heavy "Metal" má prapodivný úvod, ale pak řeže, jak má.

Další tři skladby jsou Priestovský tříhvězdičkový standard.

"Blood Red Skies" je nejprve baladou, posléze střednětempým předchůdcem industrial-metalu a dodnes mě nesmírně baví. Mám tam strašně rád pasáž "...automatic sniper/with computer sights..." podmalovanou jedovatou kytarou.

"Johnny B. Goode" je pak rock'n'roll v metalovém hávu. Zajímavá a hlavně zábavná věcička.

Závěrečná "Monsters..." se mi vůbec nezdá tak nepovedená, jak avizují předchozí ohlasy. Je to pomalu se valící obluda, která smete vše, co jí přijde do cesty. Líbí se mi i její sebeparodující text.

Desku hodnotím čtyřmi a půl hvězdami, zaokrouhleno tedy pěti.
reagovat

23.07.2010 martin69 | #

Po výborném Turbu vychází v '88 Ram It Down .Podařilo se Judas navázat ? Myslím že tak na půl ,skladby nejsou špatné ,ale ten zvuk bicích tahá za uši i laika jako jsem já . Úvodní Ram It Dawn a druhá skladba Heavy Metal šlapou jak hodinky . Pak Judas trochu zvolní . Johny B.Goode od Chucka Berryho je jedinou skladbou alba ke které byl natočen klip .
Závěrečnou Monster Of Rock vypínám . Horší skladbu od Judas neznám .
Ram It Down je celkem dobrá deska . Oproti předchozí je slabší a následující Painkiller je úplně o ničem jiném .
reagovat

Cossack @ 23.07.2010 16:32:52
Tak to se zase jednou neshodneme... ;-)
"Turbo" jsem po jeho vydání vůbec nemusel, na milost jsem ho vzal až mnohem později; i když se mi dnes celkem líbí, „výbornou” bych mu nedal - tak „chvalitebnou”.
"Ram It Down" se mi naopak líbilo hodně, protože to byl zas ten jejich nářez... Vyloženě špatnou skladbu tam nenacházím, asi nejmíň se mi líbí "Love Zone", ale jak kdy. Naopak za velmi povedené mám, kromě Tebou zmíněných prvních dvou, také cover "Johnny B. Goode" a hlavně, skoro osmiminutovou, "Blood Red Skies". To je pro mě pomyslný vrchol alba a jedna z těch nejlepších věcí od „Kněze”. Závěrečná "Monsters Of Rock" je valivá a hutná tečka, za slušným albem (zkus si ji představit naživo - třeba na fesťáku "Monsters Of Rock")... :-))
Já bych dal bez rozpakování kapitána (4 hvězdy)...

martin69 @ 23.07.2010 16:49:24
Cossack : nepřekvapuje mě to ,že si Turbo vzal na vědomí až později . Lidé co poslouchali metal z něj byli zhrození . Já v té době třeba zase neposlouchal Metallicu a vlastně ji moc neposlouchám do teď . Pokud si ji manželka nepustí :-).
Nemůžeme se na všem zhodnout ,to by bylo divný :-)

Cossack @ 23.07.2010 16:59:28
;-) (To je fakt.)

Cossack @ 23.07.2010 17:27:02
martin69: A (pro přesnost) psal jsem, že jsem ho „vzal na milost”, ne „na vědomí” později... Na vědomí jsem "Turbo" vzal hned po jeho vyjití, v roce 1986... ;-)

martin69 @ 23.07.2010 17:37:19
Cossack : rozumím :-)

pito63 @ 23.07.2010 18:52:13
Môj vzťah k Ram It Down je asi taký, že keď som v roku 2006 kúpil remasterované CD, rozbalil som ho asi pred 4 mesiacmi.
Počúval som ho málo, asi mi neprináleží vynášať súdy. Nahrávka sa mi javí byť vyrovnaná, nepočujem vyložené slabiny. Za najlepší kúsok považujem "Blood Red Skies". A "Monsters Of Rock" by ma asi nikdy nenapadlo vypnúť.

Cossack @ 24.07.2010 10:15:40
pito63: Tak v tomhle jsem s Tebou zajedno... :-)

b.wolf @ 24.07.2010 19:00:33
tak tady jenom souhlasím, co se týče Ram It Down; Ram It Down a HM jsou klasické JP vypalovačky a stejně jako Ty jsem Monsters Of Rock snad ani jednou nedoposlouchal.

boffors @ 21.02.2011 19:53:59
Zvuk bicích netahá za uši jenom tebe,to víš co dokáže automatický bubeník...

pito63 @ 21.02.2011 20:14:32
Ako mám chápať poznámku o automatickom bubeníkovi? Niekto tu klame? Dave Holland je iba na papieri?

boffors @ 22.02.2011 14:39:05
Je to tak,na deskách Turbo a Ram It Down toho Dave Holland moc nenahrál.

pito63 @ 22.02.2011 18:09:32
Priznávam, že som o automatickom bubeníkovi doteraz nepočul a nečítal. Práve vyšla kniha o Judas Priest, možno sa z nej niečo dozvieme.
Chcem však povedať, že som nikdy nehodnotil metalový album na základe toho, či tam hrá stroj, alebo človek.

boffors @ 22.02.2011 18:56:16
Ani já ne ale jde o to,že ten zvuk z dnešního pohledu je dost neakceptovatelný.