Foreigner - Double Vision (1978)

Píše se rok 1978 a američtí, v té době ještě "holobrádci" vznikající pompézní větve melodického zámořského A.O.R. Foreigner, vydávají druhé album. Značně posíleni úspěchem svého rok starého debutu přicházejí s podobným modelem a ještě dotaženější sbírkou melodicky vybroušených písní. Dvojka se stane ještě úspěšnější a jen v USA pokrade 7 násobnou platinu. Seatava drží pohormaě a kapela se zatím zevnitř nedrolí. Muziku znovu skládá kytarový matador ze Spooky Tooth a vedoucí družiny Mick Jones. Ten si dokonce dvakrát střihne hlavní slovo a zazpívá celé skladby sólově. Druhým titánem ač malinkatého vzůstu je zpěvák Lou Gramm. I on je znovu jasně poznatelný a ve vokálních akrobaciích nedostižný.

Desku vyprovodí trojice singlů, jmenovitě úvodní (odrhovačka) Hot Blooded, skvostná, dramaticky vystavěná hitovka s velkým H Blue Morning, Blue Day a nejznámější titulka Double Vision, s něžným refrénem a naroubovanými dechy.

Silnou zbraní kapely byly vždy balady. Ty zde zastupují snová You're All I Am, Jonesem nezvykle podaná Back Where You Belong a zřejmě nejlepší, opět Jonesovka I Have Waited So Long, kterou provází duch Beatles a zvláštně zadumaná atmosféra. V závěru pak Grammův pomník Spellbinder.

Další kategorii zabírají klasické rockové kusy ve středním tempu s důrazem na refrén i precizní kytarovou techniku. Love Has Taken Its Toll a Lonely Children.

Málem bych zapomněl, ještě je tu pozoruhodná, dokonale vygradovaná instrumentálka Tramontane.

Konec sedmdesátek podobným kapelám značně přeje. Vznikají rovněž Journey a Toto, které sláva hýčká jak jen může. Foreigner vstupují do ringu každým rokem a odnášení si dostatek vavřínů, daří se jim a dařit se jim bude ještě daleko lépe. Ale o tom až jindy. 4,5*




reagovat

Jarda P @ 04.11.2019 06:58:54
Double Vision je moje nejoblíbenější deska od Foreigner, tam ještě ty malady nepůsobí tak vlezle. Ale neodsuzuji ani ty pozdější desky, ale jen do Inside Information.

dan @ 04.11.2019 11:42:51
Čtvrtá deska je nepochybně nejslavnější nahrávkou celé Britsko-americké a.o.r. komunity. Ale první desky jsou kvalitnější, je na nich zachycena sedmá dekáda v celé své šíři a "čistotě".

horyna @ 05.11.2019 16:59:30
Kluci díky za postřehy:-)

Double Vision.Druhá deska bývá pro kapely velmi důležitá.Teprve na ní se projeví síla a invence a skupina prokáže,že není jednodeskovým zázrakem kterých známe spousty.
Foreigner to na své druhé desce dokázali. I když je jejich druhá deska složena podle stejného mustru jako prvotina vůbec to není na škodu protože zásadní dvojice Jones-Gramm měla nápadů na rozdávání.
Hned první dvě skladby Hot Blooded a Blue Morning,Blue Day jsou zapsány zlatým písmem ve skladatelském portfoliu Foreigner.
Ani třetí pomalá You´re All I Am se rozhodně neztratí.Následují dvě písně které neohromí ale ani neurazí.
Jako šestá je Double Vision která je ostrá jako břitva,moje oblíbená.
Instrumentálka Tramontane z konceptu desky trochu vybočuje ale je to krásně gradující skladba.
Osmá a devátá opět neohromí ale ani neurazí.
Poslední Spellbinder je krásný možná,že v rámci Foreigner trochu utajený skvost.
Na Double Vision pánové z Foreigner dokázali,s nimi hudební svět v AOR musí počítat.
Dávám tehdy i teď čtyři hvězdy.

reagovat