Death - Leprosy (1988)

11.01.2010 Voytus | #

Nemůžu tomu uvěřit, ale asi jsem jeden z mála, kdo tu poslouchá (nebo někdy poslouchal) Death. K dnešnímu dni jsou tu jen čtyři recenze, navíc jen u dvou alb. Tak se připojím.
Leprosy je druhou řadovkou této legendy death metalu. Nutno uznat, že v rámci nového žánru na metalové scéně výborně odehraná a nazvučená. Však měl také Mr. Schuldiner za sebou několik demáčů a dobře věděl, čeho chce ve studiu docílit.
Oproti prvnímu albu se stavba skladeb dost změnila, jsou složitější, promyšlenější a nepředvídatelnější. Vesměs se pohybují ve smrtících tempech, sestávají ze zabijáckých riffů, zběsilých sól (na tehdejší scéně mi vždy kytaristé Death přišli technicky vyzrálí a melodicky nápadití), Chuckova záhrobního chrapláku (na death metal překvapivě srozumitelnému), ale i melodických pasáží - jen je ta melodika poněkud zvrhlá a ne každému leze do ucha.
Zrovna na tomto albu najdeme dost písní, které se v koncertním playlistu Death držely až do jejich rozpadu - Open Casket, Pull the Plug, Choke on it nebo titulní Leprosy.
Pro fanoušky progresivní hudby Death asi nebudou - i když poslední dvě alba doporučuji všem, kteří ustojí deathové chroptění.
Každopádně jsem dnes Leprosy slyšel po dost dlouhé době a nemůžu říct, že by mě omrzelo.
reagovat

redrocker @ 11.01.2010 17:16:15
Myslím, že na posledních dvou LP Chuck nechroptí. Ta abla jsou opravdu spíŠ trash metal.

Peterth @ 12.01.2010 05:59:42
Ano, Death jsou jedni z mála, které u tohohle stylu můžu a snesu (vedle Morbid angel, Benediction, Gorefest...), právě pro své technické vyznění...
Skvělé a zajímavé album.

reakce na předchozí příspěvk: Kolego, je to THRASH, ne trash !!!!

PaloM @ 12.01.2010 07:05:32
Odkedy napísal Redrocker recenziu na Death - Symbolic a na jeho podnet som vypočul diskografiu kapely, pripájam sa k chválam, aj keď žáner death-metal počúvam veľmi okrajovo. Táto skupina je jedna z mála, je to energia, sila.

Lothian @ 12.01.2010 07:56:17
Death mne nikdy nebavili,to už raději Slayer. Nebo třeba Dimmu borgir.

Voytus @ 12.01.2010 08:08:20
Redrocker: Dobrá, uznávám. Chropot to na posledních dvou albech není, ale o to přístupnější jsou.
Lothian: Profláklejší extrémě metalové kapely typu Cradle of Filth nebo Dimmu Borgir jsem zase nikdy nemusel já (a tyhle dvě záměrně zmiňuji takhle společně), Slayer jsou fakt maso.
Víc mě dříve ale bavil thrash od Magadeth a staré Metallicy. A začínal jsem v patnácti na Helloween, kteří se časem oposlouchali, ale dnes s odstupem času už mi zase nevadí - naopak ukázali cestu spoustě dalším, vesměs bohužel nepříliš nápaditým klonům.

Redrocker @ 12.01.2010 17:37:07
Pánové, v bouřlilvé diskusi po mé recenzi na Symbolic jsem se dotazoval na kapelu, která by byla Death podobná (myšleno styl). Konečně jsem objevil pár kapel, které mne přímo nadchly.
Atheist - Unquestionable Presence 1991 (možná až trochu moc komlikovaný, někde uvádí, že jsedná o daeth metal s prvky Jazz fusion).
Sanctuary - Into the mirror black 1990(bezvadný thrash metal, zpivá zde Warrel Dane)
Sabbat - Dreamweaver 1989 (na svoji dobu solidní nářez, ale s nápady)
Podobnost s Death platí pouze u Atheist.

Frantucek @ 10.08.2010 19:08:49
Ty atheist doporučuju je to takovej výbornej technickej death/thrash, která používá prvky latiny a jazzu v rytmice(hlavně na poslednim albu). Jinak jejich asi nejpopularnější a nejbrutálnější písnička je motherman kterej je super. >> odkaz

honanek @ 13.04.2012 15:00:10
Death mám rád,svýho času jsem je měl v autě (ARO 240) a jelo to hned líp,aspoň myslím.Brala mě hlavně ta technika -Chuck uměl hrát,dobře i skládal.Jmenovali jste pár kapel podobných,jistě-já přidám nepodobnou,ale technicky taky fantastickou-Mekong Delta.Za Death dám 4 a půl.

Cossack @ 13.04.2012 19:11:20
Voytusi, to víš, že poslouchal a poslouchá... Ale není čas psát chválu na vše. Spousta mých favoritů se „recenze” ještě nedočkala.
K recenzi bych poznamenal, že Death se nerozpadli; jejich konec zavinila smrt hlavního mozku kapely Chucka, který vlastně Death byl...
Další nesouhlas je s poznámkou o deathovém chroptění na posledních dvou albech – na posledním "The Sound Of Perseverance" to rozhodně neplatí, tam jde spíš o blackový skřek až krákot.

Jinak naprosto souhlasím, že Death je vynikající kapela a od třetího alba "Spiritual Healing" jsou pro mě naprosto bezchybní... "Leprosy" je taky hodně zdařilé a i debut "Scream Bloody Gore" je povedený, ale až trojka mne posadila na zadek naprosto; a pak každá další deska.
Nejraději mám asi "Human", ale ta špice není nijak ostrá, alb je poblíž několik...

Pro příznivce zajímavých kapel načichlých death metalem (podotýkám, že ryzí, hlavně ten americký, death metal moc nemusím) doporučuji švýcarské CORONER (především zatím poslední album "Grin" z roku 1993 – pak se rozpadli, prý ale zase hrají), taky debut norských (tehdy ještě) DARK THRONE (po přechodu na black metal „přejmenovaných” na DARKTHRONE) "Soulside Journey" 1991.
To je taky zajímavá hudba...

Slayer mám rád, ale s Death mají tolik společného, jako s Iron Maiden (neo možná míň), takže bych je tu vůbec v této souvislosti neuváděl...