Scorpions - Animal Magnetism (1980)

Musím se podělit o můj trochu jiný náhled na toto přelomové album Scorpions. Většina hodnocení v různých tiskovinách opakuje vesměs to samé. Zrcadlí v nich postoje recenzentů, kteří považují tuto desku za slabší.

Jde však jen o úhel pohledu, co kdo od svojí oblíbené skupiny očekává. Kritici po úspěchu alba Lovedrive (které ve větší míře přineslo přímočařejší, melodické rockové písně s několika pomalejšími songy) předpokládali otočení kormidla do komerčnějších vod.

Na této desce se to zatím k údivu mnohých nestalo, což mne naopak velmi potěšilo.

Pojďme se podívat detailně na jednotlivé položky :

Make It Real – klasický model stavby songu, který je jedním z prvních forem, podle kterých se na dalších albech budou odlévat a opracovávat hrany výsledných písní do stále dokonalejších tvarů – zatím ještě neoposlouchaný melodický hard rock s výrazným refrénem

Don't Make No Promises - autorem druhé písně v pořadí je (jako na předchozí desce Lovedrive) nový kytarista Matthias Jabs a ta na albu zastupuje tu přímočařejší a dravější tvář. Zde si skladatelsky napravil reputaci. Pořádná porce kytar a melodie !

Hold Me Tight - předčasné vyvrcholení desky. Song má zvláštní zakouřenou blues – hardrockovou polohou, tak špinavý hlas ze sebe ještě nikdy Meine nevydoloval. Neuvěřitelně masivní riff podepřený basou se valí a variuje pořád dokola, Meine polovyprávěným zpěvem jakoby se zpovídal z veškeré tíhy lidského bytí. Hodně syrová věc a troufnu si říct, že jedna z nejlepších skladeb Scorpions v celé jejich kariéře. Ukrytá a nedoceněná perla!

Twentieth Century Man – středně tempá a hudebně zjednodušená hard rocková jízda, kdy se krásně doplňují obě kytary

Lady Starlight - bez řádného ploužáku se žádná deska těchto melodických hard rockerů neobejde. I po několika posleších mi přijde moc uhlazená a hlavně nevýrazná. Jediná větší kaňka této kolekce.

Falling in Love - bubeník Herman Rarebell přispěl touto jednohubkou. Posluchač ožívá po baladě přílivem masivních riffů a nápaditým sólem – hard and heavy jak z čítanky

Only a Man - opět typický zástupce hutného Scorpions soundu s jasně rozpoznávajícím kořením - rozmáchlým melodickým refrénem v podání přesvědčivého Meineho

The Zoo - po Hold Me Tight druhý vrchol alba – primitivní střednětempý rytmus doplněný pomalými sekanými kytarami. Skladba sice obsahuje klasický zpěvný a melodický refrén, tady je však zajímavější ta ponurá a dramatická atmosféra kolem.

Animal Magnetism - další netypický rozjezd s feelingem Black Sabbath či podobných kapel z doom metal stylu. Neskutečné tíživá nálada a velmi netypická skladba v novodobém repertoáru skupiny !

Celkově bych to shrnul nějak takto. Deska je dle mého oproti předchozí Lovedrive ( kde došlo k určitému zpřehlednění a zjednodušení stavby koster písní) všechno jiné, jen ne snaha o větší pootevření dveří na americký trh. Neobsahuje hity dobývající čelní příčky hitparád, ale solidní a vyrovnaný materiál, bez zbytečné vaty navíc. Vedle přímočařejších songů tu jsou i ty zatěžkané a ponuré, pomalé kousky pro náročnější posluchače.

Je však slyšet, že Klausovy nemocné hlasivky v několika písních podávaly výkon na (někdy i lehce za) hranici svých možností. Po dvou úspěšných operacích chirurgové problém odstranili. Nicméně tak ochraptěle a drsně, jako na této desce Meine již nikdy nezněl.

Vysledoval jsem i podivné názory o nejméně heavy zvuku kytar z trojlístku Lovedrive, Animal a Blackout. Netuším, jak k takovému závěru kdo dospěl, mám k dispozici originál první vydání těchto desek na CD. Při přímém porovnání mají nejhutnější, nejtvrdší zvuk kytar právě nahrávky na Animal Magnetism.

Nejen kytary, ale celkově zní deska na danou dobu skvěle. Doporučuji 1st press, kde jsou všechny nástroje krásně odděleny a lze postřehnout i nestejnou intenzitu Meineho zpěvu. Další remastery celkovému zvuku moc neprospívají. Nejhůře zní záznam z 50th Anniversary Deluxe Editions z roku 2015.

V rámci produkce Scorpions pro mě asi jejich nejlepší deska za 4,5 hvězdy - zaokrouhluji na 5.

na ochutnání skladba Hold Me Tight na YTB :

>> odkaz
reagovat

Majster Leonard @ 13.03.2018 20:06:59
Mne sa vždy najviac páčila tá bonusová skladba Hey You

jirka 7200 @ 13.03.2018 21:21:12
Tento bonus, co vyšel jako B strana singlu spolu se ZOO já na desce nemám. Na odlehčení je to dobrý, ale Ruda tu zpívá jako po operaci varlat. Proto jsem tuto skladbu ani nezmiňoval.

EasyRocker @ 14.03.2018 05:37:26
Jak jsem psal, tohle už mi moc neříká. A ten Meineho dámský jekot, ten mě irituje čím dál více.

Jarda P @ 14.03.2018 06:18:32
Právě pro ten Meineho zpěv jsem už dávno přestal Scorpions poslouchat, i když jsem měl všecho až po tuto desku. Instrumentálně dobré, ale zpěv mě irituje.

jirka 7200 @ 14.03.2018 12:35:34
Je pravda, že mi Meineho ječák také v 70/80 - átých letech taky vadil. Jejich desky jsem nevyhledával, až nyní na stará kolena si připomínám jejich dobrá alba.

Na druhou stranu jen málo zpěváků poznáš po první notě.