Magma - Merci (1984)

Christiana Vandera a jeho skupinu Magma obdivuji již čtyřicet pět let. Příběh planety Kobaia stvárněný na deskách Kobaia, 1001 Degrees Centigrade, Mekanïk Destruktïw Kommandöh a Köhntarkösz mě dodnes fascinuje. Desky zpívané umělým jazykem kobaištinou, která je směsí francouzštiny a starogermánštiny jsou plné tajemna a temnoty, sbory připomínají místy německé opery. Christian Vander vytvořil vlastní styl s názvem zeuhl, který se snaží napodobit stovky kapel po celém světě. Před několika lety jsem navštívil jejich koncert v pražské Akropoli a byl jsem nadšen. Desky skupiny Magma jsem do dnešní doby poslouchal do alba Udu Wudu, pustil jsem si ze zvědavosti jejich album Merci a jsem v šoku, mám pocit, že poslouchám jinou kapelu.

Kamarád mě varoval, že ty novější desky za moc nestojí, ale něco takového jsem nečekal. Je pravda, že tahle hudba se může někomu líbit, ale já to asi nikdy nebudu. Při úvodní skladbě mám pocit jako by hrála skupina Fleetwood Mac z alba Tango In The Night. Další skladby jsou jak velko-kapelový pop, který dělal Frank Sinatra, pouze tady není vůdčí hlas pouze dua a sbory na způsob sester Havelkových. Možná si v budoucnu album ještě pustím, ale ať se snažím, jak můžu, tak nenacházím k tomuto albu cestu.

Když to mám hodnotit tak slabé tři hvězdy, podotýkám někomu se to opravdu může líbit. Tahle hudba neruší, ale od milované skupiny Magma jsem něco podobného neslyšel.

reagovat