Twisted Sister - Stay Hungry (1984)

06.07.2013 Cossack | #

Twisted Sister, banda rockerů kolem kytaristy Jay Jay Frenche, která se zformovala už v únoru 1973, prošla ve svých počátcích řadou personálních proměn, z nichž asi tou nejvýznamnější byl příchod zpěváka Dee Snidera v roce 1976; stal se totiž výhradním autorem repertoáru kapely (vyjma několika coververzí) – hudby i textů.
Na svůj větší úspěch, stejně jako na debut, si skupina musela počkat do 80. let, ale pak to stálo za to…

Mám hodně rád první čtyři alba „Zvrhlé sestry”, nejvíce však to třetí, které je zároveň jejich nejúspěšnějším. Právě na něm se povedlo ideálně smíchat rockovou tvrdost s metalovou zatěžkaností, okořenit chytlavými (nikoliv lacinými) melodiemi, takže ze vzniklého drsného „metal-rocku” přímo prýští energie, jejíž příval nemůže nedobít baterie ani tomu nejvyhaslejšímu posluchači…
Tahle muzika se výtečně hodí jak na „pařby”, tak do auta, ovšem rovněž k „normálnímu” poslechu.

Od úvodní a titulní Stay Hungry se jede ve svižném tempu, což se s výjimkou několika málo chvil vlastně nezmění po celý čas nahrávky.

Druhá píseň je megahit We’re Not Gonna Take It, určitě nejznámější věc kapely.

Moje nejoblíbenější skladba se ukrývá pod číslem tři – Burn In Hell. Parádní, hutná, s lehce děsivou atmosférou; a straší i textem… Stručně řečeno: „Budeš-li si zahrávat se zlem, shoříš v pekle!”

V podobném duchu se nese taky čtvrtá, „dvoudílná” Horror-Teria, jež se zabývá otázkou spravedlnosti, odplaty (soudem osvobozený vrah dětí je zlynčován davem)…
Ačkoliv byli Twisted Sister vždycky o zábavě a dokázali si dělat legraci (i sami ze sebe), témata jejich písní byla často velmi závažná.

Pátý zásek, první na druhé straně desky, přináší trochu odlehčení v podobě dalšího známého hitu I Wanna Rock.

Taky šestka je hitová; jediná balada nahrávky, The Price, a zase s textem k zamyšlení. Žádná „srdcebolná banalita”; život stojí za prožití, navzdory nepřízni osudu – nesnáze a smutek jsou cenou za výhry a radosti…

Následuje sedmá paráda Don’t Let Me Down.

Další píseň, taktéž bez chyby; osmá v pořadí je The Beast – těžkotonážní pecka, v jejímž refrénu opět vynikne Sniderův chraplavý vokál.

A je tu závěrečný pozdrav pro fanoušky kapely, devátá S.M.F.
Jde o zkratku fanklubu skupiny – Sick Mother Fuckers.

Něco málo přes 37 minut uteče jako voda a protože se mi většinou nechce „zůstat hlady”, dávám si Stay Hungry znovu.

Twisted Sister je skvělá kapela, kterou vidět živě musí být vážně zážitek – 100% zábava, energie, tvrdost i melodie, nekomplikovanost (ne však primitivnost!); navíc jako bonus texty, zpravidla nutící k zamyšlení… A téhle desce nic z výše uvedeného nechybí, povedla se jim opravdu excelentně!
reagovat

martin69 @ 06.07.2013 20:14:24
To je pořádná recenze. Oproti mím pár řadkům. Tohle album si to zaslouží. Je opravdu výborné.

Cossack @ 06.07.2013 20:28:29
Někdy je méně více, Martine… ;-)
Jinak se shodneme, je to parádní nahrávka; ale taky ty 2 před a jedna po jsou hodně dobré (i když o ždibec míň než „trojka”).

domy @ 06.07.2013 22:05:11
Nemůžu než podepsat a podtrhnout. S Dee Sniderem ještě určitě stojí za zmínku první počin pod názvem Widowmaker. Ale Twisted Sister je prostě kult :)

martin69 @ 07.07.2013 05:47:36
Jj, v tom se Romane také shodnem. Já mám rád i jejich poslední album :-)

gunslinger @ 07.07.2013 06:40:01
I Wanna Rock som počul v animovanom filmu Spongebob hodila sa tam a páči sa mi doteraz. Keď som pátral kto tú skladbu zložil objavil som týchto namastených metrosexuálov.. fúúj neprosím. choré 80 roky

Cossack @ 07.07.2013 11:19:04
Gunslingere, pleteš si pojmy, chlapče…
Mrkni se na význam slova „metrosexuál” (zjistíš, že nepasuje ani vzdáleně na nikoho z Twisted Sister). Asi jsi chtěl napsat „transsexuál”, ale i tak bys byl mimo; ovšem tahle záměna za slovo „transvestita” by byla pochopitelnější.
Asi nemusím podotýkat, že ani touto odchylkou členové kapely netrpěli; v jejich případě šlo o recesi a show.

Zmínil jsem se o době vzniku, tedy první půli 70. let, takže Tvůj výkřik „Choré 80. roky!” je rovněž naprosto mimo (ale to Ty občas děláš). Twisted Sister i jejich líčení vychází z glam rocku 70. let a spolu s Alice Cooperem a KISS ho přenesli dál do let 80.
Motto T. S. bylo:
„Look like a woman, talk like a man and play like a motherfucker!”

Takže na závěr – nenuť se do ničeho, jen příjdeš o trochu pohodové muziky (kvůli „strašnému” zevnějšku členů skupiny); ale než příště něco napíšeš, zkus si nejdřív zjistit fakta…

P. S.
Doufám, že se zas nedočkám Tvých „prudkých” reakcí, jako ohledně black metalu, kde Ti vadilo mé stručné zhodnocení („… víš o tom prd…”) a chyběla Ti diskuze; proto jsem Ti to tady rozepsal, myslím, dost podrobně.

martin69 @ 07.07.2013 11:56:53
Cossack, reagoval a odpověděl rychleji. Jen bych dodal, nech být to, co se ti nelíbí. Piš o tom co znáš a o čem něco víš. Že si pleteš pojmy, není nic nového.
P.S. : neodpovídej. Vztyčený prostředníček si nech pro svoje vrstevníky!!!!!

gunslinger @ 07.07.2013 16:05:10
Je ťažké zovrieť vodu starým chlapom ale niekedy sa to podarí :-)
mne ako starému "redneckovi" príde choré keď sa chlapi maľujú ale za to môže moje južanské myslenie.

Cossack @ 07.07.2013 16:43:35
To nijak neomlouvá fakt, že si pleteš „pojmy s dojmy”, jižane… (Už víš, kdo to je metrosexuál?) :-)

Jinak, podstatná je snad hudba, takže pokud se Ti líbil song "I Wanna Rock" a pak Tě dokázal odradit make-up, je mi Tě líto (protože se připravuješ zbytečně o plno zajímavé muziky). Mimochodem, to se Ti asi kvůli Ozzyho černým stínům a nalakovaným nehtům nemůže líbit ani poslední album od Black Sabbath, co?

Taky se nelíčím, to přenechávám babám, ale věř, že ani ti Twisted Sister tak normálně nechodí; a na pódiovou teatrálnost (včetně líčení) sis v rocku mohl zvyknout dávno (je tam už minimálně od 60. let – viz např. Arthur Brown).

Zkrátka mi smysl Tvé reakce uniká (vytahování 80. let je v této souvislosti taky naprosto zbytečné až zaujaté).
A co se té „vařící vody” týče, moje je momentálně v podobě kostek ledu…
Howgh!

Petr Gerneš @ 07.07.2013 16:46:17
Borci, nechcete si to vyřídit v diskuzích? Vizuální stránka českého bigbítu 60. let je pro vás jako stvořená!

Cossack @ 07.07.2013 17:14:55
To je zase nesmysl, Petře Gerneši… Jako obvykle úplně mimo téma (protože Twisted Sister mají s vizuální stránkou českého bigbítu 60. let fakt pramálo společného).
Prostě zas jen píšeš, abys něco napsal, bez ohledu na obsah; to je fakt děs!
(Chtěl jsem nereagovat, ale nešlo to; další Tvé „produkty” už ignorovat zvládnu.)

Petr Gerneš @ 08.07.2013 08:00:21
Kdybys tu diskuzi aspoň trochu sledoval, zjistil bys, že se tam mimo Primitives Group a podobnejch band probírají třeba hamburské začátky Beatles nebo krautrock. Nevím, proč bychom se přes toto nemohli dostat třeba ke glam-rocku a ke glam-metalu. Po hudební i časové stránce to je sice hodně daleko, ale zde se mluví o stránce vizuální, comprendez?

Voytus @ 08.07.2013 09:07:45
Petr Gerneš: Ono se pravidelně stává, že se diskuze vzdálí původnímu tématu. Ale to o Twisted Sister snad patří sem, ne?
Pro mě to lepší z 80. let, nehledě na to, že i skupina jako taková to táhne už od let sedmdesátých. Klipy super, image brát s nadsázkou, já se k nim dostal přes Franka Zappu a PMRC.

zdenek2512 @ 08.07.2013 09:24:45
Voytus: TS mě nezajímají, slyšel jsem kdysi od nich Under The Blade, ale nemůžu rozklíčovat to PMRC. Z glam rocku jsou zajímaví New York Dolls.

Voytus @ 08.07.2013 09:37:19
Zdeněk: Velmi zjednodušeně: PMRC byl spolek senátorských paniček, které sestavily černou listinu všech možných hudebníků, nehledě na žánry, kteří svou hudbou či texty měli kazit americkou mládež. Sám Zappa poté vydal album Frank Zappa Meets Mothers of Prevention, kterou otevírá 12-ti minutová koláž z úryvků nahraných projevů, samozřejmě po Zappovsku upravených (zrychlování, zpomalování hlasů, opakování konkrétních slov a vět) a pro další interprety mohlo jít o slušnou reklamu.

zdenek2512 @ 08.07.2013 09:45:57
Voytus díky za vysvětlení. To o Frankovi nevím asi to bude tím, že mě ty jeho experimenty z konce osmdesátých let moc nebraly. Nicméně kamarád mi říkal, že právě tyhle desky ho berou nejvíc a slíbil mi, že mi je pošle, abych si to poslechl. Já jsem se Zappou skončil u Thing Fish. :-)

Voytus @ 08.07.2013 09:53:43
Zdeněk: Z 80. let to chce u Zappy hodně vybírat, Thing-Fish je úmorně dlouhé, ukecané a hlavně sestavené z některých znovu nahraných skladeb, já si sem tam dopřeji Them or Us (1984) a You Are What You Is (1981), Jazz From Hell (1984) a Broadway the Hardway (1989), kytarové desky jsou i pro mě coby kytaristu až moc přestřelené a vyčerpávající, jinak se začíná dost opakovat. Ještě snad série You Can't Do That on Stage Anymore, kde naprosto nahodilým způsobem kompiluje živáky od dob Mothers. Sice totálně kašle na chronologii, ale to až tak nevadí, naopak má poslouchač možnost poslechnout si i třeba deset různých sestav Mothers či dalších koncertních sestav.

Petr_70 @ 08.07.2013 10:40:55
Voytus:
S dovolením poopravím roky vydání: Jazz from Hell byl 1986 a Broadway 1988.
Jinak Jazz from Hell byl oceněn 4,5 * v prestižním jazzovém periodiku Down Beat a cenou Grammy za nejlepší rockový instrumentální album, což se mu tuším nikdy předtím nepodařilo!

A hlavně to má pořád sílu...:
>> odkaz

zdenek2512 @ 08.07.2013 12:54:19
Voytusi já jsem si už tyhle poslední desky jako Civilization Phase IV, Yellow Shark nekupoval. Jak zemře tak ono vyšlo spousta nevydaných nahrávek, právě ty Stage, Lather. To Meet The Mothers Prevention je jeho první ryze digitální práce. Kamarád říkal, že právě tohle on bere jako to pravé od Zappy. Mně se líbí ten jeho začátek s Mothers a v podstatě vše ze sedmdesátek. Neznamená to, ale že bych se časem nepropracoval k těm albům s Berlínským orchestrem. Zappa je genius to mu nikdo nevezme :-)

Voytus @ 08.07.2013 15:04:59
Petr-70: Jasný, střílel jsem od boku, bez zdrojů - a kdo si má pamatovat, co kdy vydal zrovna on :-). Nicméně Broadway vyšla na CD opravdu až 1989, na vinylu ještě koncem předešlého roku. Jedinou Grammy dostal právě za ten Jazz.

Petr_70 @ 08.07.2013 21:19:48
Ok, chápu. Je to tak - kdo si to právě u něj má pamatovat. :)
Jen v krátkosti, když jsi zmínil ten Broadway vinyl versus CD: původní vydání na vinylu je docela nuda, ale stejnojmenné CD je značně rozšířené a to je jiná káva. Zappa tam zpívá dokonce se Stingem, který byl hostem na jeho koncertě!

btw: tímto se omlouvám všem příznivcům Twisted Sister, které jsem coby dospívající rovněž krátce poslouchal, za vybočení z tématu.. :)

Voytus @ 09.07.2013 09:49:08
Petr_70: Souhlas, bylo to kdysi první, co jsem od něj slyšel a nebyl jsem z něj zrovna dvakrát nadšenej. Ale na CD je právě ten Sting a přearanžovaná Murder by Numbers, která mě baví víc než originál.

murphy @ 09.07.2013 11:59:58
ahoj, nechápu - recenzí na Zappu poskrovnu a tady diskuze o Zappovi, jak vidno samí znalci, nechcete se realizovat trošku jinde ? Názory jsou zajímavé a zasvěcené, Zappovu oddělení by to jen prospělo, moc tam toho není a zasloužilo by.

gunslinger @ 09.07.2013 14:48:59
murphy pokiaľ nechváliš túto muziku je zbytočné sem písať a keď nebodaj niečo negatívne skritizuješ Budeš považovaný za debila.

Voytus @ 09.07.2013 15:09:51
Murphy: Jo, je to na pováženou, asi je nás tu dost.
Gunslinger: Proč to vůbec píšeš? To snad ani nestojí za to.

murphy @ 10.07.2013 10:59:35
promiňte, nenapsal jsem to moc obratně, měla to být malá prosba na Zappovy znalce, aby více diskutovali a recenzovali jeho desky raději v oddělení "Zappa" než "Twisted Sister", rád si je tam přečtu nebo se účastním, tady můžou zapadnout, toť vše. Je mi někdy líto, že internetové diskuze jsou plné přehnaně podrážděných a histerických reakcí. Taková je doba.

Voytus @ 10.07.2013 11:47:48
murphy: Ale já to tak pochopil, že to není myšleno jako provokace. Nepatřím k hysterickým diskutérům :-).

16.01.2010 martin69 | #

Twisted Sister a jejich Stay Hungry patřilo k nejvíce hraným deskám na mejdanech a podobným akcích ,kterých jsem se v osmdesátých letech zůčastnil . Skvělá zábava kapely která skvěle spojila rock'n'roll s heavy metalem . Když zábava tak určitě Twisted Sister je nejlepší volba .
Stay Hungry obsahuje i dva největší hity skupiny ,We're Not Gonna Make It a I Wanna Rock . Rád bych zmínil i nádhernou baladu The Price . Společně s WASP moje nejoblíbenější americká skupina osmdesátých let .
reagovat

Cossack @ 28.02.2010 21:56:08
Twisted Sister mám taky rád a "Stay Hungry" je hodně zdařilá (ne-li nejzdařilejší) nahrávka skupiny, určitě moje nejoblíbenější od nich; po „Hladu“ už to začalo s kapelou i jejími počiny jít pomalu (ale jistě) z kopce...
Rozhodně plný počet hvězdiček zasluhuje.
Moje reakce se ale týká opravy jedné nepřesnosti, a tou je název největšího hitu (nikoli však nejlepší písně) „Sester“ (mimochodem se skvělým a vtipným videoklipem); je to "We’re Not Gonna Take It", ne "We’re Not Gonna Make It", jak je uvedeno... Pro doplnění (a možná i důvod překlepu), v repertoáru skupiny je i song s podobným názvem "We’re Gonna Make It", jenž pochází z, o rok staršího, alba "You Can’t Stop Rock’n’Roll"...

Apache @ 28.02.2010 22:08:24
A která je ta lepší píseň? :-)

Cossack @ 31.03.2010 22:12:17
Až teď (po měsíci) jsem si všiml „dotazu”... No, mně osobně se určitě víc líbí úvodní a zároveň titulní ”Stay Hungry”, pak třeba i čtvrtá ”Horror-Teria” (obě části), sedmá ”Don’t Let Me Down”, následující ”The Beast”, ale úplně nejvíc z tohoto alba (a vlastně asi taky z celého repertoáru kapely) trojka ”Burn In Hell”. Takže: Burn In Hell, Apache! ;-)