Schelinger, Jiří - Nám se líbí... (1979)

Desku jsem zakoupil ihned, jak vyšla, a také jsem (jako mnozí jiní) od ní očekával, že bude plná svižných hard rockových songů. Nebyla, a tak jsem tehdy byl trochu zklamán, když jsem krom singlového nářezu "Nám se líbí" našel spíše akustické a pomalejší hard blues rockové písničky. Nějaký čas trvalo, než jsem si k nim našel cestu, dnes však toto CD považuji za naprosto nejlepší od Jirky a elity našich rockových hudebníků za jeho zády.

Nebudu rozebírat jednotlivé songy, neslyším jediné slabší místo a ti, co tuto desku znají, vědí své. Zvlášť oblíbená je však tvrdě blues rocková "Pohřeb přítele" nebo "Čas".

Zajímavou informaci jsem pochytil v pořadu radia Beat, kde kytarista Standa Kubeš popisoval, že jim krátce před termínem natáčení této desky neschválili texty asi u 80% písní. Což byl dost průser, neboť frekvence ve studiu byly naplánované na řadu měsíců dopředu a nedaly se nějak posouvat.

Jelikož se ale Jirka v té době spíše odkláněl od hard rocku (do kterého ho především tlačil František R. Čech) právě k přemýšlivějším, akustičtějším skladbám a právě tyto měl rozpracované v šuplíku, vzal je do studia a tam je s kapelou dopiloval do stavu, který známe z desky. Kupodivu i Ringovy texty plně korespondují s náročnější hudbou a člověk si nemusí trhat vlasy hrůzou, jako třeba při písni "Metro, dobrý den".

Podobně procítěný a charismatický zpěvákův projev jsem na české scéně již od té doby nezaznamenal.
reagovat

luk63 @ 27.02.2017 10:54:54
Ano, touhle deskou si u mě Jirka šplhnul, Franta taky :-)

Mám dojem, že se tragicky zesnulý zpěvák s úžasným hlasem Jiří Schelinger na tomto albu dostává někam dál, než byl na předchozím ryze hardrockovém Hrr na ně, na první pohled to může dávat tušit už přítomnost třech hostů (které by tu čekal jen málokdo): úžasní Jan Hrubý, Petr Kalandra a Oskar Petr. Samozřejmě i tady se hraje dost tvrdě, hlavně v již klasických kouscích Čas a hitová titulní Nám se líbí. Na druhou stranu tu jsou ovšem příjemné a nikterak podbízivé písničky s akustickými kytarami a foukací harmonikou: Láska, Bral jsem to vážně... Mým soukromým vrcholem je ovšem Pohřeb přítele. Sám Čech se na albu příliš nevyskytuje (což je dobře) a jeho texty místy nejsou zas tak hloupé (oproti některým očekáváním). Stárek-Kavale, to je rytmika jak má být a Stanislav Kubeš, kterému se bůhvíproč někdy říká Klásek, to je kytarista mající velký potenciál a nádherný výraz.

Podle mě poměrně dobře vydařená čtyřhvězdičková deska.
reagovat

Hrozně moc by mě zajímalo, kdo přišel na tu geniální obchcávací taktiku proti Komárům: na jedné straně úlitba Bohům - sračky při kterejch by si aj hluchoněmej zacpával uši (Dráty pletací, Sim-sala-bim, Švihák lázeňský…) a na druhé straně Sabaťácký kousky typu Čas (snad netvrdší song z předmetalové doby u nás. Možná snad ještě začátek a konec skladby Hypertenze z alba M. efekt & Radim Hladík : ), Bílý sníh létá, Nám se líbí; Držte se módy, Divné tušení, Lupič Willy atd., že při některejch mám husinu jak prase.

Ach jo, proč se takhle nehraje dneska?! Ale zaplať pánbůh za to, co se u nás podařilo natočit a zachovat.

Veliká škoda, že Jura umřel dřív, než se stačilo dokončit album Zemětřesení. Pokud by ho ovšem Rudej bratr pustil do výlisu – ale aj tak, zůstaly by nahrávky (osud Straky v hrsti od Pražskýho výběru). Verze s Brichtou z r. 1993, to už není ono; Jirkův hlas měl v sobě strašnou sílu a záhadnej rozměr, kterej pozoruju u hlasů Roberta Planta od Zepelínů a Kurta Cobaina z Nirvany.
reagovat

Jiří Schelinger - skvělé rockové písně a popový odpad poplatný tehdejšímu režimu - jedno bez druhého tehdy asi bohužel nešlo. Co do počtu převažují stupidní popěvky s ještě stupidnějšími texty, ale pánbůh zaplať za těch několik hard rockových kousků. Možná proto je občas Scheligerova role v ČS. hudbě zpochybňována, jakkoliv je v tom vlastně nevinně. Největší slabinou byl rozhodně repertoár a nedostatek regulérních alb, nikoliv zpěv samotný. Pro mě osobně je to český zpěvák č.1 a spousta průměrných písní, či coververzí zní díky jeho originálnímu projevu velmi dobře.
Nám Se Líbí je vlastně poslední deska vydaná za Jiřího života a je stylově jiná, než předchozí Hrrr Na Ně. Místo očekáváného přitvrzení po "první české rockové desce " tu zní převážně akustické kytary, kompozice jsou promyšlenější a i texty jsou dosud nejlepší a nejvyrovnanější. Stejně vyrovnaná je i kvalita skladeb, těžko se vybírá to nejlepší. Snad psychedelická Nestálost, Čas (hudebně skvělé!) a Pohřeb Přítele vynikají. Protikladem těchto zadumaných písní jsou optimistické a zpěvné kousky Jaro, Láska a Zima. Titulní pecka tehdy musela být vrcholem každé diskotéky nebo koncertu a v podobném duchu se nese Nesmím Znát Prý Její Jméno.
Už jako malý jsem nechápal, jak u nás tehdy mohlo něco tak dobrého vzniknout. Nám Se Líbí má pro mě stále neopakovatelné kouzlo a je předznamenáním Schelingerova vrcholu, k němuž směřoval. Dokončení Zemětřesení se Jiří bohužel nedožil, ale podle několika výjimečných skladeb složených ke konci jeho života soudím, že by u nás po takovém materiálu skutečně nezůstal na kameni kámen. Určitě by se nám to líbilo, jen kdyby mu bylo přáno to zrealizovat...
reagovat

PaloM @ 12.04.2010 09:53:18
"Co do počtu převažují stupidní popěvky s ještě stupidnějšími texty, ale pánbůh zaplať za těch několik hard rockových kousků." Tak za čo dávaš 4 hviezdy ?

@ 12.04.2010 10:11:24
Palo: Evidentně za album Nám se líbí... Ta věta, kterou jsi ocitoval, se toho alba totiž vůbec netýká.

PaloM @ 12.04.2010 11:24:07
Apache, ako si to DeaconJohn napísal, tak sa mu to vrátilo. Ako si mám myslieť iné, keď mi to sadlo aj tu ? :-)

DeaconJohn @ 12.04.2010 12:16:37
Uživatel Apache to uvedl na pravou míru - první odstavec se netýká přímo desky Nám Se Líbí, ale tvorby Schelingera obecně. Toto album tvoří světlou výjimku právě v tom, že neobsahuje nějaké úlitby režimu v podobě bubblegumových odrhovaček a i onen "čechismus" se tu téměř neobjevuje. Tak doufám, že jsem si svůj "trest" už odbyl..?

PaloM @ 12.04.2010 12:50:14
Sorry, už vás nebudem trápiť, veď nie som sadista :-)

LuboG @ 18.03.2011 12:24:51
pre mna najprogovejsia skladba od Jirka je a navzdy ostane :Martani tady jsou {presny nazov neviem}

nowhere_man @ 18.03.2011 14:00:27
LuboG: Skladba sa volá Sen a vyšla v roku 1980 ako B strana singlu Alchymista. Nájdeš ju napríklad na výberovke Jsem prý blázen jen.