Soft Machine - Jet-Propelled Photographs (1989)

Tato deska je skvělý dokument a zřejmě jediná studiová nahrávka, která zachycuje legendární Soft Machine v původní sestavě. Jde o devět překvapivě svěžích a instrumentálně výborných demonahrávek pořízených Giorgiem Gomelskym v Londýně v dubnu 1967, které původně nebyly určeny k vydání.

Kapela je zde zachycena ve svém "popovém" období, jak byla známá z éry undergroundových vystoupení s barettovskými Pink Floyd v londýnském klubu UFO. Kromě jiných zde najdeme starší verzi písně Save Youself z debutového alba Soft Machine nebo Ayersovu Jet-Propelled Photograph (a.k.a. Shooting at the Moon), kterou její autor nahrál i pro své druhé album Shooting at the Moon. Hooperovu Memories později použil Daevid Allen na albu Banana Moon.

Poměrně syrové demosnímky mají dobrou zvukovou kvalitu. Jako hlavní zpěvák se zde představuje svým dodnes typickým vokálem (výborný a originální bubeník) Robert Wyatt, kterému sekunduje Kevin Ayers. Nejvíce psychedelickou skladbou, která naznačuje budoucí směřování kapely, je I Should've Known s její dlouhou střední instrumentální pasáží (v hodně zkrácené verzi vyšla na jedničce Soft Machine jako Why Am I So Short).

I ostatní písně naznačují, do jaké míry se Soft Machine s Pink Floyd v té době navzájem ovlivňovali a jen následující měsíce a roky potvrdily, že to byla právě skupina z Canterbury, která měla více odvahy ve svých experimentech překročit hranici, za kterou PF s Gilmourem už nebyli ochotni jít. Dobře, že Giorgio Gomelsky tehdy v dubnu 1967 dostal nápad skupinu pozvat do studia a zachytit ji na pás v jejím prehistorickém období :-)
reagovat

northman @ 10.05.2019 13:26:19
luk63: zdravím, ještě jednou díky za tip poslechl jsem si to a objednal, existuje to pouze na vinylu. Jsou tam písničkky, které později vyšly na první desce. Vynikající deska a adekvátní recenze, desku se stejným názvem vydal Daevid Allen pod názvem seskupení University Of Error, to taky stojí za to.