Univers Zero - Rhythmix (2002)

Těžko popsat nepopsatelné. A těžko porovnat s nečím, co znám. Ale pár slov přece.

Hlavní dojem z Rhythmix? Jako by se chtěl hlavní strůjce belgických Univers Zero (zde tvoří jejich základ kvartet doplněný řadou hostů) Daniel Denis zcela vyloučit z přízně progrockových fanoušků, tvrdohlavě i na této desce se svými společníky produkuje těžko stravitelnou avandgardní směsici komorního rocku, jazzu a moderní vážné hudby. Hudby náladové, temné, místy až strašidelné. Hudby, která stále čerpá z vlastního odkazu z dob nepřekonatelné Herezie, ale už přeci jen ukazuje i přívětivejší tvář a nabízí i teplejší barvy, než jenom černou a tmavě šedou. Aranže jsou bohatší díky nástrojovému obsazení, vrstvení bicích, orchestrálním klávesám, mechanickým rytmům etc. Posluchač má i tentokrát oceán prostoru pro vlastní fantazii, pro ponoření se do říše zvuků vyvěrajících až odněkud z nejtajemnějších hlubin mimoprostoru. Prostě temněsvůdná nádhera ne pro každého.

Na Herezii či Uzed asi nemá, ale i tak své 4,5 zaokrouhlím hore.
reagovat

frippák @ 13.01.2011 21:42:42
tak to jsi mě překvapil, já myslel, že tohle moc lidí neposlouchá, no teda..... já si nemyslím, že je to těžko stravitelný, oni mají schopnost jít po náladě a přenést to na tebe /všude jsou stíny a nikde nikdo a možná někdo za mnou, ale nemám strach/, není to truchlohra na entou s depresí v oku, oni ti nejdou po krku, oni tě prostě dostanou, protože ty to chceš.....
***** co dodat /luke63 - klobouk jsem na hlavě měl, už nemám/

luk63 @ 14.01.2011 12:47:53
No já si myslím pořád, že takovouhle muziku moc lidí neposlouchá. Ale je to (úplný) okraj progu, tak to sem podle mě patří. A jsem rád, že nejsem sám.