Krausberry - Krausberry (1989)

Pojícím prvkem všech písní na prvotině Kausberry je především svérázný (napůl řev) zpěv Martina Krause, kytara má ten správný říz, piáno swinguje, spodek výborně šlape, někdy se o slovo hlásí důrazný saxofon. Každá ze třinácti písní je jiná, všechny parádní vodvaz a je pro mě nesnadné některé vyzdvihovat.

Kdybych měl charakterizovat, tak asi jen nedokonale např. tyto: Náš dům - otvírák a největší nářez alba; Tak ber - super gradující oplodňovák, super ságo; Ohníčky - vtipný crazy song s parádním textem a kytarovým sólem mňam, něco jako v Hendrixově House Burning Down (smím-li trochu přehánět); Před chvílí byla tma - kromě tvrdého rámce svižné laškování kytary a sága; Rodinná pohoda - těžký hard´n´blues; atd...

Suma sumárum: velice razantní bluesrock vícero odstínů, mající své kouzlo a vtip, kterými mě toto cédé už roky přitahuje.
reagovat