Krausberry - Na větvi (1996)

Perfektní deska. Možná nejlepší album klasického stounovského rocku jaké kdy v našich končinách vzniklo. Kapela šlape jako dobře namazaný ctyřtaktní motor korunovaný expresivním, exhibicionistickým zpěvem frontmana. Jak se na takové poctivé rockové album sluší a patří, nechybí tu blues, reggae, názvuky country, které přitom nijak nevybočují z toku alba a neruší při poslechu.
Krausberry byli jsou a vždycky budou lepší naživo, s Krausovými opičkami a náladou kterou prostě doma v obýváku nevykouzlíte, ale na tomhle albu se té koncertní atmosféře podařilo přiblížit víc než kde jinde. Ne snad že by ostatní alba skupiny nestála za poslech ale přecejen působí jaksi nemístně chladně, akademicky, studiově. On je to obecný problém všech Hanspaulských kapel (jistě, nejen jich), ale první polovina devadesátých let jakoby jim obzvláště přála: právě v této době natočili Žlutý pes, Ivan Hlas nebo YoYo Band své nejlepší desky. Krausberry nikdy nezažili těch patnáct minut slávy které provázely vydání Karviné, 1993 nebo Yellow Dog, ale Na větvi je s nimi minimálně srovnatelné, nic nechybí, nic nepřebývá. Poctivý boogie rock který se líp poslouchá než se o něm píše.
reagovat