Krausberry - Šiksa a gádžo (1998)

Výborná bluesrocková deska, která stojí za pořízení nebo aspoň za poslech.

ŠIKSA A GÁDŽO - Deska začíná šlapavými bubny, které přímo nutí rozpohybovat tělo (alespoň já mám vždycky nutkání se hejbat, když to slyším). Skvělý začátek alba, k refrénu se přidá klavír, Gumova basa je bezvadná a Kraus nám ve vší parádě předvádí svůj nenapodobitelný hlas.

DRUHÁ LAVICE - Tato písnička je velice zvláštní, za bluesrock bych ji neoznačil. Připomíná mi spíš nějakou zvláštní směsici rock and rollu a kankánu. Kraus zpívá svůj vlastní nenáročný text se vším nasazením, kytara je celkem jednoduchá, ale jak účinná! Basu jako jedinou na desce nehraje Guma, ale Milan Cinfe.

DO NEBE - Třetí skladba je klidnější než první dvě energické písně. Kytara odehrává svůj netěžký riff, bicí udávají jednoduchý rytmus, basa taky nijak zvlášť náročná, ale jak je song jakkoliv jednoduchý, nic mu to neubírá na kvalitě.

EMIL - Skladbu otevírá klavír hudbou, která má do rocku hodně daleko, ale brzy jej přerušuje tvrdý kytarový riff, Kraus začne zpívat text o Emilovi, který se odmítá mýt a místo toho chodí do hospody, přidává se druhá kytara a nakonec se rozjedou bicí (do té doby zněl jenom jeden činel) a baskytara a vyjde z toho skvělý song, z desky možná nejtvrdší.

KOŘENOVÁ ZELENINA - Další písnička je jemně nakročena do folku, z tohoto dojmu nás ale vyvádějí tvrdé kytarové údery, ale i tak si skladba zachovává svůj klid a vtipnost, která pramení ze skvělého Krausova textu o paní, která jde koupit kořenovou zeleninu. Kytarové sólo je taky vkusné a celou skladbu jenom vyšperkuje.

HOROSKOP - Opravdu klidná skladba, která dovede člověka uklidnit, pomáhá jí k tomu text s jemným humorem.

VELKEJ KLUK - A opět rychlejší věc. Písnička je ryze rokenrolová a tematicky podobná Druhé lavici. Náhle se skladba ke konci uklidní a jsou slyšet jen bicí a Dvořákovi klávesy. Očekáváte-li od desky nějaký svižný rokenrol, tato skladba vás jistě potěší.

TÁHNE MI NA ČTYŘICET - Podobně jako Michal Prokop, který na koncertech i dnes zpívá song "64", Kraus, který už v době natáčení desky byl čtyřicátníkem, zpívá, že mu táhne na čtyřicet. Základní riff je úderný a zní v podstatě po celou skladbu. Kytarově je tenhle song z desky jeden z nejzajímavějších.

DISCO BOY - Jemně nostalgická skladba, která jistě potěší nejen posluchače disca. Ovšem tato skladba v žádném případě disco není! Je to krásný bluesrock, který je sice krátký, ale i tak skvělý.

NÁŠ DŮM - Skladbou zní foukací harmonika, kromě ní i Gumova excelentní basa a klavír, na který jsme si už ovšem na desce zvykli. Skladba má opět o něco klidnější ráz. Krausova byrvitost hlasu je podpořena na první pohled blbým, při tom však docela inteligentním textem. Při delších mezihrách jde přímo mráz po zádech!

STARÝ ČASY - Jestliže byl Disco boy jemně nostalgický, tato skladba ve vás dovede probudit nostalgii přímo strašlivou, vzbuzuje ji totiž nejen text, ale i výborná hudba. Nádherná tečka za velmi vydařeným albem.
reagovat