Tangerine Dream - Phaedra (1974)

V pořadí pátá studiovka německých elektronických mágů je ta, na které se Edgar Froese a spol. vydali hledat nové možnosti tohoto žánru. Kromě sporadických flétny a basové kytary pouze za pomoci klávesových nástrojů.

Hned úvodní titulní skladba je toho dokladem, protože je v jejich tvorbě (vydaná) první, ve které použili strojové rytmicko-melodické a pro jejich pozdější alba tak typické postupy. Zde se nejprve vynořují ze syntezátorové vesmírné mlhy, aby po větší část Phaedry, zaobalovány do nejrůznějších ambientních hluků, kompozici výrazně dominovaly a charakterizovaly tak nově se zrodivší přístup Tangerine Dream k vlastní tvorbě. Při určité jednotvárnosti zde dochází k vývoji tématu a jeho gradaci, ke ztišení a úlevě, i k závěrečnému (sice dost chabému, přesto) vyvrcholení.

Mysterious Semblance At The Strand Of Nightmares otevírá dětský v(ř)ískot. Pak na pozadí líné mellotronové zvukové stěny bublají a syčí různá témata syntíků. Trochu ještě ohlédnutí za předchozími alby.

Movements Of A Visionary nejdříve naváže na předchozí věc, ale po chvíli se chytá postupů použitých v Phaedře - nad strojovým spodkem se vznáší pomalé útržky jednoduchých a přitom tajuplných melodií.

Sequent C' na závěr mi připadá jako krátký out take z některé předchozí desky - čili ještě nepotvrzuje nový trend pánů krautrockerů.

Přesto, že se mnohým toto LP jeví jako ve své době novátorské, a také kritika jej hodnotí poměrně hodně vysoko, mě trochu nudí a radši mám starší alba Atem a Alpha Centauri, nebo pak ta pozdější se smyslem pro výraznější melodii - např. Force Majeure nebo živák Encore. Zásluhy mu však neupírám a své 3,5 zaonačím nahoru.



reagovat