Gamma Ray - Land Of The Free (1995)
1. Rebellion In Dreamland
2. Man On A Mission
3. Fairytale
4. All Of The Damned
5. Rising Of The Damned
6. Gods Of Deliverance
7. Farewell
8. Salvation's Calling
9. Land Of The Free
10. The Saviour
11. Abyss Of The Void
12. Time To Break Free
13. Afterlife
Obsazení:
Kai Hansen - zpěv, kytary
Dirk Schlachter - kytary
Jan Rubach - baskytara
Thomas Nack - bicí
Už jen kdyby nahrála Gamma Ray toto album a nic jiného, usiloval bych stejně o to, aby byli na těchto stránkách a jestli jsem chtěl zde Gamma Ray, tak právě kvůli tomuto albu. A co vlastně přináší?
Prvně velkou změnu a to odchod Ralfa Scheeperse, za vidinou místa v Judas Priest po Halfordovi (hle jak mu během tří let narostli křídla a na co si troufal:)
"kdo pujde k mikrofonu?" Kai měl asi pár bezesných nocí...hledat zas někoho? Oslovit Kiskeho, který se zrovna pakoval z Helloween a nebo...Zvolil tu nejlepší variantu jakou mohl a chopil se po skoro deseti letech sólového zpěvu.
Skoro deset let skládal písničky pro Pány zpěváky s neskutečným rozsahem, tím se naučil psát složité kompozice a to hlavně na zpěv a co teď s tím...Kai moc dobře ví že není pěvecká třída jako Michi a Ralf, ale má něco, co oni dva nemají zdaleka tak veliké jako on a to charisma v hlase i v projevu a vedle něj vypadají obadva jako profesoři zpěvu a působí až vyumělkovaněv oproti Kaiovi.
Navíc byl zas jediný, kdo držel taktovku a nemusel se o ni dělit s Ralfem a měl opět poslední slovo, což je velké plus, protože album i přesto že je pestré, nepůsobí tolik roztžitě jako dvě předešlé desky a drží pěkně pohromadě jako jeden celek.
Jen málokdy mne něco posadí na prdel při prvním poslechu a navíc jako při úvodních tónech Rebellion In Dreamland. 9 minut napěchováno naprosto bombastického heavy metalu, kopec zvratů, z poklidné polohy do tklivého zpěvu, tu zas sbory tak mohutně, že vedle nich vypadají Alexandrovci jak školní sbor lísteček a dupavý rytmus se strhujícím Kaiem. Po strhujícím úvodu, který uteče jako nic, už není čas na oddych a celá deska je podobně napěchována bombastičností, zvraty, chytlavými melodiemi, strhující rychlostí a atmosférou pohádkové země, fantasy, bojů, hororů a snů atd...
Man on A Mission je klasickým speedem, který očekávám od každé speed kapely a zde je nejvyšší kvality, stejně tak Gods of Deliverance, Salvations Calling a nebo závěrečná Afterlife (ta je věnována bývalému bubeníkovi Ingo Schwichtenberg, který se v té době, co byl vykopnut z Hell, předávkoval). Kai se nebojí kdykoliv odbočit od sloky, či refrénu, zpomalit nebo udeřit sbory tam, kde to nikdo nečeká. Občas si Kai propujčí nějakou citaci, ať už v textu či melodie a tím dodává některým písním osvěžující nádech, ovšem činí tak pořád s mírou a střízlivostí a tak mne třeba potěšila citace ze závěru sóla z Hotel California od Eagles v písni All Of The Damned. Tím vším není tento heavymetal pouhými skladbami jednoduchého schematu a jentak rychle se neoposlouchají.
Album zdobí i krásná balada s hostujícím Hansim Kürshem od kamarádů z Blind Guardian. Záměrně říkám kamarádi, protože spolupráce není první, ale doposud Kai hostoval na albech BG a již tam jsme byli svědky, že jim jejich hlasy sluší pohromadě a že se náramně doplňují. Druhým významným hostem byl bývalý spoluhráč z Hell Michi Kiske, který se v té době již poohlížel co dál, jen ne heavy...ale zde věnoval hlas pro našláplou Time to Break Free, ve stylu starých a veselých dýní.
Vrcholem alba jsou ovšem ony majestátní, sborem napěchované skladby jako je úvodní, nebo hymnická titulní skladba a strhující dramatická Abyss of the Void.
Rok 1995 byl štědrý na heavymetal, který se po pár letech, kdy tomu vévodil grunge, dostal opět na výsluní a to zásluhou i této desky(v témže roce vydali Blind Guardian nedostižnou Imaginations From the Other Side a tím vzali možné prvenství mého žebříčku v metalových albech právě tomuto albu), kterou já řadím na nejvyší místo v diskografii Gamma Ray a jedno z vůbec nejlepších alb heavy metalu a Kai...mé sympatie přerostly v obdiv a stal jsem se jeho fandou...zrzek jeden prťavej jak to umí:) 5!
reagovat
martin69 @ 25.12.2010 15:00:31
miguel7 : napsal jsi to velmi pěkně.I já jsem veliký obdivovatel Kaie.Desky s Kaiem za mikrofonem se mi líbí mnohem více než předchozí s Ralfem Scheepersem.Nemá cenu se zde rozepisovat.Vše podstatné a důležité jsi napsal!
U mě je na nejvyším místě následující deska.Proč atd.přidám až k její recenzi.Kterou doufám přidáš.
Patří ti veliké díky za profil a recenze Gamma Ray.
miguel7 @ 25.12.2010 15:12:24
martin69: za profil nejsem zodpovědný ale za recenzi už ano:) jinak děkuji a budu se snažit přidat další...
U mne je na prvním místě toto a na 2.-4. je debut, Somwhere... a Powerplant. Pak už udržují pouze standard Gamma Ray a již mne nikdy tolik neposadily na prdélku...Jo navíc remasterované cd obsahuje 3 bonusy, a jedním z nich je slušně přezpívaná The Silence z prvotiny, ale v tomto případě si vždy radši vychutnám originální nahrávku s Ralfem...asi proto že ji mám déle zažitou
martin69 @ 25.12.2010 15:41:43
Zapomněl jsem.Omlouvám se b.wolfovi že jsem mu upřel jeho zásluhu.Jemu patří dík za profil.
miguel7: jsem rád že každý máme trochu jinačí pohled na alba.S Powerplant se shodnem:-).A tvůj pohled na Skeletons In The Closet?
martin69 @ 25.12.2010 15:54:36
K deskám s Ralfem Scheepersem doporučuji i vhs/dvd Heading For East : 1990 a Lust For Live : 1993.Stojí za to je vidět.
b.wolf @ 25.12.2010 16:44:12
2martin69: opravdu není zač, je poměrně zkrouhlý. Jinak k recenzi není co dodat, jedno z nejlepších alb metalu-ale pro mě jsou nejlepší všecky fošny GR´s, hlavně poslední skladby z Powerplant...
miguel7 @ 26.12.2010 12:16:47
martin69: Teprve před 2 měsíci mne chytla druhá chuť na Gamma Ray a kdy je sjíždím opět prakticky denně. Poslední roky jsem zabředl hlavně do 70.let a tak šel heavy trochu stranou ale teď si ho užívám snad ještě víc než na střední...zkrátka už mám zas jiný pohled na to, ale Gamma i po letech obstála a naopak dokonce snad uchvátila ještě více než kdysi...stejně tak Hells, Judas Priest atd.
Přiznám se že ne všechny desky nemám na origoš a co mám jen na mp3 tak tolik neposlouchám a nechávám si poznávací zážitky až si koupím origoš. Jsou to právě Skeletons...o nich jsem slyšel jen chválu, Land of the Free 2, To the Metal, Majestic a ostatní živáky. Vše jsem slyšel, ale pořádně naposlouchat, to až přímo z kotoučku.
Viděl jsem jen Hell Yeah!!! v avi a musím uznat že investice do 3 dvd se časem určitě vyplatí...samé bonusy a láká mne i zmiňovaný live se Scheepersem, ale ten bych měl vidět na Silvestra. Kámoš říkal že ho má ještě na VHS...tak jsem zvědav
Mohyla @ 23.03.2011 09:07:46
Miguel7: Gamma Ray v podobe aká sa mi u nich najviac páči, pripájam sa k hodnoteniu!
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x