Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Zajímavé coververze

Judith - 06.11.2023 10:56:46 #

Odplata je tedy mimořádně krutá, Marionettenspieler Zwakh! (Tak zníš v originálu u Meyrinka - pěkně tě zprznili, neměl bys být loutkář, ale loutkoherec!) Leonu taktně přejdu, ale cítím potřebu vyložit, proč je verze Hurra Torpedo originálu svým duchem bližší a provedením důstojnější, i s tepláky proklatě nízko, než Doro a Rob. Bonnie Tyler má pod vzhledem porcelánové panenky nejen pozoruhodný hlas, ale taky plný citový rejstřík. Má výraz. To je něco, co v osmdesátých letech jako pozůstatek dob, kdy lidi písničky skutečně poslouchali, měly i poprockové zpěvačky, ač se to ne vždy sešlo se štěstím na kvalitní autory; z českých mě napadá třeba Marie Rottrová. Bonnie Tyler v originálu sice mimo jiné působí dekorativně, ale jakmile otevře pusu, je jasné, že není ani zdaleka diblík s vyžehleným obličejem. Je to zralá ženská, s kterou cloumá zmatené, zraněné srdce. Viděla jsem dokument, kde mluví o tom, že s klipem původně vůbec nebyla spokojená. Režisér Russell Mulcahy (který má na kontě mj. film Highlander) jej pojal jako velkolepou směsici znepokojivě nespojitých výjevů. Bonnie prý doslova nechápala, co se to tady točí, scény jí nedávaly žádný smysl. Výsledek je poněkud přepjatý, pro někoho může zavánět kýčem, ale velkému plátnu se tu podařilo vdechnout atmosféru, jaká (v rámci dobové estetiky) dobře ladí s duchem písně - evokuje nepolapitelnost představ, nelogičnost touhy, trýznivost čekání. Všechno tohle se svými low-cost prostředky do skladby vložili také Hurra Torpedo. Jejich verze je skutečně emocionálně drásavá, poctivě procítěná. Takovéhle to je, když člověk trpí! Klip ukazuje zoufalství nenaplněných citů, naprosté zatmění v projevech (ubohý sporák...). Krom toho je to jen tak mimochodem dobrá sranda, člověk se u sledování opravdu pobaví a není v tom žádná trapná pachuť. Když můžou ukazovat žlábek vyprsené pěnice, proč ne chlapi, i když anatomie je s tímto jejich záměrem krutě odkazuje k odvrácené straně reality. Rob a Doro si proti tomu z klipu vzali jen jeho velkolepý naleštěný povrch a v dramatické zkratce předvedli sešup, jaký prodělala celá mainstreamová kinematografie: vnitřní rozpory jsou nahrazeny vnějškovými efekty, mnohotvárná symbolika degradovala do pouťové cetky, dutého ornamentu. Místo plastického pěveckého výrazu s emocionálním odstíněním převládlo pravidelné frázování otrocky kopírující melodii. Tekutý exkrement na šest, fakt že jo. A přece jen Leona: poslouchat znovu její verzi nebudu, na to se mám příliš ráda, ale ten klip si pamatuju. Tady jsme se od filmových prostředků posunuli k výrazovému slovníku televizního seriálu. Machálkové výraz úplně nechyběl, co si tak vybavím její pěvecké výkony, byla v něm jenom trochu prkenná ve snaze zpívat "hezky". V sestupu od prožitku k manýře, od Bonnie k Doro, jsme tu na půl cesty.