| Moje zlomová knížka byla ta úplně první. Naučila jsem se číst sama, ještě než jsem šla do školy - nějak jsem asi slova a písmenka odkoukala, ale nedocházelo mi, co umím. Pak jsem si začala listovat knížkou a zjistila jsem, že jí rozumím. Přečetla jsem ji celou na jeden zátah a v hlavě se mi rozsvítil lunapark. Bylo mi jasné, že TOHLE CHCI, že je to bomba věc, někam si zalézt a toulat se ve fantazii kdovíkde. Knížka se jmenovala Juliánek a skřítek a byl to opravdu slušný trip - skřítek se chlapci zjevuje ve snech a vodí ho po různých dobrodružstvích. Pamatuju si na bílé vrány, které se živily melounovými semínky. Prostě dobrá psychedelie pro můj mrňavý mozek. Pěkných pár desetiletí mě to nepustilo. |
