Diskuze
Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Volný pokec o čemkoli |
Judith - 10.11.2023 11:42:19 #
|
Tak s těmi tlačítky si to možná pletu s jiným experimentem - četla jsem o nějakém, kde šlo o dávání úderů stále silnějším elektrickým proudem. Lidé, kteří rány dostávali, reakce jen předstírali, žádný proud do nich nešel, ale někteří účastníci dávající domnělé rány šli i za hranici, která by člověka zabila. Zimbardo sám může být předmětem přemýšlení, šílený vědec je představa stará jako... Frankenstein? :D Mně přijde důležité nehroutit se z toho, jaké jsme v jádru zrůdy (jsme, svým způsobem) a prostě se poučit. Společnost se vyvíjí rychleji než příroda i než dříve osvědčené chování. Člověk prostě je napůl naprogramovaný a napůl naučený například k tomu, aby sežral, kolik jen může, když natrefí na něco dobrého, protože zítra třeba nebude. Příroda s geny ani babička s naběračkou netušily, že jednou bude všeho dost a že existuje něco jako "příliš mnoho dobrých věcí". Nevěděli jsme to. Už to víme. Potřebujeme se zařídit jinak. Ve skupině, ve funkci, v anonymních podmínkách, zvnějšku daném uspořádání, na dálku přes obrazovku atd. si lidi dovolí i věci, které by si v reálu k druhému nejspíš nedovolili, zvlášť ne jeden na jednoho. Do určité chvíle to nikdo nemohl vědět (krom toho s tou skupinou teda, to je staré jak lidstvo samo, funkce jsou o trochu mladší). Moderní společnost vytváří nové formy potenciální krutosti. No, už to víme. Můžeme se poučit. Už jsem jednou někde zmiňovala, že na jednom diskusním fóru jsem roli moderátora dostala. Začala jsem se z pocitu nějaké vyšší zodpovědnosti chovat jako debil. Prostě mi to neudělalo dobře a předem to nikdo netušil (znaly jsme se s většinou i osobně z různých srazů). Holky mi řekly prosím tě, co blbneš, funkci mi vzaly a všem se ulevilo. Průšvih je, když se to takhle zvrtne a není nikdo, kdo by řekl to "prosím tě, co blbneš". Mluvím o diskusních fórech obecně - můj muž třeba jednu dobu dělal admina leteckým modelářům, já jsem v té době chodila do parfémových skupin (ještě úplně jiná věc, než o které píšu výše) a ty historky a typy povah byly jak přes kopírák. |