Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Volný pokec o čemkoli

Judith - 16.11.2023 00:46:26 #

Apache, doufala jsem, že se ozveš! Popisuješ to myslím přesně, jsem ve fázi ohledávání, co všechno se dá od Bradburyho čekat. Zkraje mě zaujalo hlavně poetické vyjadřování, třeba v povídce s žárlivým manželem. Tam se mi zdá, že dojmu napomáhá i překlad, který je z dnešního pohledu lehce knižní, přece jen už je to šedesát let (ano, Emmerová) a takto starý text bude působit "neobyčejně" sám o sobě. Řekla bych, že modernější jazykové pojetí by kousek pelu setřelo. Na rovině výstavby fikčního světa se mi povídky jeví dost odvozené z běžné reality - sice se v textech operuje s nezvyklými materiály a tvary, ale pořád se tam vaří, uklízí, bydlí v domech, používají se dopravní prostředky... veškeré nápady v tomto ohledu jsou vlastně dost vnějškové. Ale teď si říkám, že je to možná záměr související nějak s prolínáním popisovaných světů, zemského a marťanského.  Určitě už se mi rýsuje nějaký přesah, který se ukáže až v celkovém pohledu, takový ten pocit "za tím bude něco víc, tohle není celé". Něco nedořečeného, co pracuje na větší ploše. Souhlasím, že knížka je hlavně o lidech. V tuhle chvíli mi mysl bloumá prostorem jako popínavka, která hledá, čeho se zachytit, a přitom se snažím držet si všechny možnosti co nejvíc otevřené, abych s textem nebyla hotová příliš brzy a snadno. Prostě normální proces čtení, ale je to pro mě dobrodružství, po knížce bych sama od sebe nesáhla.  Napadá mě, znáš Michela Fabera: Pod kůží?