Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Volný pokec o čemkoli

Judith - 16.11.2023 10:43:56 #

Apache, ale já nevím, jestli budu číst Fahrenheita. Sotva jsme si s Bradburym dali první pusu. Nespěchej na mě tolik! :-D Ale jo, přečetla jsem další povídku či kapitolu, tu s tím poetickým názvem (poznala jsem, z které básně citát je, hned), myslím střídavě na Josefa Škvoreckého (zkušenost kulturního nepochopení v Příběhu inženýra lidských duší, když jeho hrdina učil v Kanadě americkou literaturu a pokoušel se mladým objasnit i něco z evropské kultury, obecně zážitek přesídlení) a Františka Hrubína (Srpnová neděle - lyrické drama o pocitu, že vývoj techniky a vůbec běh světa nějak moc předbíhají lidskou duši, též výrazný motiv všudypřítomných obav z atomové války) a střídavě se rozněžňuju, že má knížka pruhovaný kapitálek - to je lemování, které kryje pohled do dutinky mezi knižním blokem a hřbetem (další neužitečná znalost z Luhačovic, měli jsme předmět Výroba knih :-)).  Jestli někoho zajímají příběhy lidí kolem knížek, můžu doporučit Knihy a jejich lidé. Čtenářské životopisy, jsou to rozhovory se známými i neznámými osobnostmi o tom, jak se vyvíjelo jejich čtenářství.  A Michel Faber jako spisovatel stojí za pozornost, umí i skvělé povídky. Sbírka Někdy prostě prší se dá částečně brát jako post-apo. V Pod kůží se přímo vyskytují Marťané a je to trochu i horor.