| Právě proto má cenu si o tom povídat, jak to kdo vidí a má ;-) Každému čtenáři vyhovuje něco jiného a každá knížka chce svoje, jasně - ale člověk se zastaví, když narazí na něco krásného, ne? Nechá to na sebe chvíli působit. Nebo to v něm působí samo, klidně po dočtení... ale nějak čtení člověka ovlivní, promění, zasáhne. (Druhů krásy je spousta, nemluvím nutně o kdovíjaké složitosti.) No a to působení si vezme nějaký kus kapacity, ergo čas. Na druhou stranu člověku zase něco dává. Pro mě by třeba byla ztráta času zabývat se něčím, co se mnou "nic nedělá", co mě nechytlo, co mě prostě nebaví, ve smyslu zaujetí. No a když se takový moment uděje uprostřed stránky, zpomalím, vychutnám si... |
