Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 12.01.2025 13:13:13 #

AI v hudbě: případová studie Zahrada nemožnosti, Il Giardino dell'Impossibilità. Album s vročením 2024, pod kterým je podepsaný Gerd Weyhing. Pár lidí už si je na Bandcampu koupilo. Autor má svůj profil na Discogs, svou hudební historii. Čili trochu jiný případ než anonymní Lojza, který si něco pro radost uplichtí doma v obýváku (a pak se s tím zkusí různými způsoby dostat na veřejnost). Přímo toto album na Discogs u daného tvůrce není. Zavedené a důvěryhodné databáze získávají další rozměr, protože když narazíte na YTB na něco, u čeho si nejste jistí, jak si ověříte, že jde o skutečné lidi, tvůrčí umělce, a opravdové autorské dílo? Proto vidím jako důležité, jak se k otázce AI produktů oficiálně postaví Rockboard. Il Giardino dell'Impossibilità je album sestavené v duchu RPI, tradiční (čili sedmdesátkové) italské odnože progresivního rocku. Baví mě zhruba stejně jako jiná RPI alba, tedy nijak zvlášť. Zážitek z něho nemám, ale neznat (pravdivé) informace kolem, rozdíl bych asi nepoznala. Autor produktu začíná propracovaným vyprávěním o nalezených páscích, čili narážkou na dnes už klasický narativ. A pak píše: "Tohle je náš příběh, Je to dobrý příběh, ale není to pravda. Bývalo by to mohlo být takhle, ale bylo to jinak. Před třemi týdny jsem narazil na Udio.com, AI hudební stránku, a z legrace ji vyzkoušel. Stvořil jsem 11 písní a všechny byly brilantně zkomponované, provedené a namixované. Udělal jsem spoustu editování a dalších věcí. AI není jen mačkání tlačítka. V každém kroku se musíte rozhodovat, co dál. Tak to při komponování chodí... děláte spoustu rozhodnutí a měla by být dobrá. Tato hudba je plná emocí a pro mě jsou tito hudebníci a zpěváci naprosto reální. Útržky mi pořád zní v hlavě. Jsem velmi šťastný, že ke mně tato hudba přišla. Kéž si najde i vás." Pozoruhodnost číslo jedna: Proces tvorby. Ten chlapík je skutečně přesvědčený, že hudbu složil. Ve skutečnosti je složená z práce tisíců jiných lidí, podobně jako u příkladu obrazu v duchu holandských mistrů. Ponořil se do procesu a ztotožnil se s výsledkem natolik, že dokonce "muzikanty" považuje za skutečné. I když je hudba složená z práce tisíců reálných lidí a z plodů jejich ducha, tohle by sami nenahráli, možná by ani nechtěli. Nezákonné to zatím není, nefér podle mě ano. A ty hlasy skutečné zkrátka nejsou. Mluvit o AI produktu jako o "mojí kapele", jak můžeme někdy vidět, chce buď vyšší stupeň smyslu pro humor, nebo svědčí o jisté ztrátě kontaktu s realitou. Pozoruhodnost číslo dva: Emoce. Autor ze své práce zážitek měl. V těch původních skladbách, které jsou tady po přemletí a přefiltrování vykradené, emoce jsou. A on si album složil tak, aby mu zážitek přinášelo. V konkrétních žánrech je to nejspíš dost dobře možné, udělat skladbu s hitovým potenciálem. Osvědčené přísady a postupy známe, spousta kapel produkovala hudbu tímto způsobem i dřív: aby se to líbilo.  Osobně jsem zatím u AI produktu umělecký zážitek neměla, ale nevylučuji, že se to může stát. Jsou dělané tak, aby prožitky evokovaly. Stejně jako reklama je dělaná tak, aby upoutala pozornost, nebo pornografie, aby vzrušovala. Všechny tyto oblasti vědomě či instinktivně pracují se zákonitostmi lidského vnímání a člověk se někdy neubrání, vlezlá melodie nebo slogan mu uvízne v hlavě, obraz mu rozproudí krev. Otevírá se tady nové pole plné otázek a zmatků... Tahle stránka je pro mě osobně k přemýšlení nejzajímavější.