Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Antony - 16.01.2025 16:19:20 #

Judith: Na ukradených hodinkách taky nepoznáš, že jsou ukradené. Na faktu jejich ukradení to však nemění nic. Okolnosti často dopředu naznačují původ (jsou podezřele levné, nabízí je neseriózní individuum). Jsme-li společensky gramotní lidé s morálními zásadami, původ si prověříme. A hned víme na čem jsme, podle toho se nadále zachováme. Není tedy nutno hned rozeznat umělou utvořenost, aby umělou byla. Jestliže je umělá (strojově algoritmicky generovaná), nevzešla z lidského autorského ducha, není uměleckým dílem. Může se jako umělecké dílo vnějškově tvářit, ale chybí základní předpoklad. Stejně jako u příměru s hodinkami, i zde si je třeba klást otázku, jak tento produkt vznikl, když nám jej nabízí někdo, kdo nemá schopnost hudbu skládat, neumí hrát na žádný hudební názor, zato se však dlouhodobě vyznačuje různými druhy nekorektního jednání. Věřit, že právě on je autor hudby, je stejné jako věřit tmavé postavě v podchodu, že mi nabízí za pětistovku pravé a legálně nabyté Rolexky. Estetický účinek není odtržen od zbytku světa. Je otázkou jak moc odráží dílo a jak moc odráží stav naší duše. A jak moc se do něj promítají i další okolnosti. Každopádně způsob, jakým mne současné dílo osloví, je poznamenán i paralelními úvahami, zda to není AI staženina z internetu. Jistotu mám u data výroby dejme tomu do roku 2020. Cokoli novějšího je automaticky podezřelé. Problém je, že jako generická tvorba AI dnes zní i tvorba mnoha živých lidí. Třeba poslední nahrávka The ROLLING STONES je pro mé uši AI břečka od začátku do konce. V důsledku se obloukem promítne to, co tu bylo odjakživa. Osloví nás jen výjimečně kvalitní dílo. Protože ona výjimečnost je vylučuje ze strojové tvorby. Jak si lze povšimnout, stroje ze sebe vyluzují jen zaměnitelný kašovitý marast. Čím víc mainstream, tím víc AI.