Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 01.03.2025 22:35:12 #

Antony: Na mysli mi tane slovo povrchnost, vnějškovost, ačkoli tuším, že podstatou otázky je spíš způsob vztahování se k dílu než kterákoli složka či vlastnost díla samotného. Ze své zkušenosti s poslechem bych řekla, že na povrchu zůstávám, když mě hudba neosloví - nevznikne kontakt, nenastane alchymický proces vnitřního dění. Z tohoto pohledu souhlasím, že "nelíbí" je spíše zcela odlišná kategorie, než aby šlo o přímý protipól jedné osy. "Líbí" pak znamená, že ve mně hudba nějak pracuje, rezonuje, něco mi dává... a možná si ode mě též něco bere, ale to jen tak na okraj. Živé a niterně rozechvívající "líbí" může přirozeně mít mnoho různých podob, neboť jde o setkání s individualitou. Když rozšířím pohled z perspektivy zapáleného milovníka na běžného posluchače, zdá se mi, že oceňování bezprostředně vnímatelných atributů hudebního projevu je velmi rozšířený přístup, v masové produkci vlastně jediný možný, neboť spotřební produkt krom povrchu nic dalšího nenabízí. Otázka pak zní, v čem se tato povrchnost šťastně nevědomého spotřebitele liší od povrchnosti (domnělého) samozvaného či kolektivně uctívaného znalce. Jsem mimo? Myslím vzhledem ke tvému tázání. Přicházíme každý z trochu jiné strany, tolik se mi jeví jasně, takže jsem si pro sebe tvoje stanoviska částečně "přeložila" do mně srozumitelných souřadnic. Což může jádro myšlenky pootočit buď plodně, nebo zkreslujícím způsobem. Druhému bych se ráda vyhnula.