Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Antony - 07.03.2025 17:38:17 #

Judith: Přečíst vše není v lidských silách, tedy bez třídění pomocí vyhledávacích hesel není možné pracovat. Hledal jsem například pomocí hesla "hodnocení uměleckého díla", ale i dalších. Ovšem to byl jen jeden ze zdrojů poznatků. Dalšími zdroji jsou jednak publikace vyhledávané s tématem hudby dlouhodobě obecně (kde k hodnocení uměleckých děl prakticky vždy dochází) a dále nastrádané poznatky z oblastí mimo ucelená knižní vydání, napříč časovým obdobím zhruba 40 let. Co mi uvízlo v paměti z internetových diskuzí, rozhovorů v médiích, účastí na přednáškách, a podobně. Ty zdroje jsou bohaté a rozmanité. Pro sebe hledání považuji za dostatečně rozsáhlé až vyčerpávající, a s výsledkem jsem se podělil jako v jistém smyslu uceleným. Nemůžu se zabývat jenom tímto, takže tohle bádání zase na chvíli opouštím. Skutečně jsem nikdy nenarazil na někoho natolik zralého a oduševnělého, aby mu vysoká erudice nekladla více mentálních překážek než prospěchu. Jako by se z hloubkou poznaného uzavírali do neprodyštné škatule, z níž není cesty ven. Světlou a zcela ojedinělou výjimkou byl pan Miloš Navrátil, pokud mohu soudit podle jeho excelentní knihy "Dějiny hudby". Pokud ty spousty dalších vědců existují, pak se mi podařilo jim nějakou záhadou vyhnout. Ať nemluvíme jen o neschopnosti akademiků proniknout do jiné hudby než klasické a okrajově snad jazzové. Platí to i naopak a platí to nejen pro akademiky, ale vysoce zkušené znalce. Například pan Jiří Černý, i když u klasické hudby zamlada začínal, během následujícího půlstoletí se jí programově vyhýbal. A o kamarádech a obzvláště nežijících jen dobře, ale konrétně vynikající znalec rocku Jarda Merhaut měl na klasickou hudbu názory úplně mimózní. Vedl jsem o tom s ním párkrát diskuze, a nemělo to cenu. Uzavřená rocková škatule, za jejíž hranicí je pustina.